Varování pro milovnice slunce: Jak poznat nebezpečné znaménko od stařecké skvrny a proč je prevence v tomto věku klíčová
Rakovina kůže patří v Česku k diagnózám, jejichž výskyt roste nejrychleji. Lékaři přitom upozorňují, že výrazně ohrožené jsou ženy po třicítce, které mají za sebou roky opalování bez větší ochrany. Právě kolem tohoto věku se na kůži objevují první změny, které se snadno svedou na stárnutí. Rozdíl mezi neškodnou pigmentovou skvrnou a rizikovým znaménkem ale může rozhodnout o zdraví.
Dermatologové se shodují, že mnoho pacientek přichází pozdě. Často proto, že si změny na kůži dlouho nevšímají, nebo je považují za běžnou věc. Statistiky ÚZIS ukazují, že výskyt melanomu se v Česku za posledních třicet let více než ztrojnásobil, což není malé číslo. Velkou roli v tom hraje takzvaná kumulativní dávka UV záření, tedy to, kolik slunce jsme nasbíraly už v dětství a dospívání.
Stařecké skvrny, odborně solární lentigo, vznikají dlouhodobým působením slunce. Nejde o rakovinu, ale o zvýšené ukládání melaninu v kůži. Většinou jsou ploché, světle až tmavě hnědé a roky se téměř nemění. Problém nastává ve chvíli, kdy podobně vypadající skvrna začne růst, tmavnout nebo měnit okraje.
Jak na první pohled rozeznat riziko
Základní vodítko nabízí známé pravidlo ABCDE, které doporučuje i Česká dermatovenerologická společnost. Sleduje se asymetrie, nepravidelné okraje, více barev v jednom znaménku, průměr nad šest milimetrů a vývoj v čase. Stařecké skvrny tyto znaky většinou nemají. Podezřelé znaménko se naopak chová jinak, někdy i nenápadně – začne svědit, lehce krvácet, nebo prostě jen „nevypadá jako dřív“.
Dalším varováním je vznik nového tmavého útvaru po čtyřicítce. Lékaři často připomínají, že většina melanomů nevzniká ze starých znamének, ale objeví se úplně nově. Proto nestačí hlídat jen ramena nebo obličej. Smysl má sledovat celé tělo, včetně míst, která běžně nevidíme.
Proč jsou ženy mezi 30 a 50 lety v ohrožení
Dnešní čtyřicátnice vyrůstaly v době, kdy bylo opálení považováno za symbol zdraví. Ochranné krémy se používaly spíš výjimečně a solária patřila k běžné kosmetické péči. Světová zdravotnická organizace přitom už před lety zařadila umělé UV záření mezi prokázané karcinogeny, což tehdy málokdo řešil.
Kůže má paměť, i když to zní trochu abstraktně. Poškození DNA kožních buněk se postupně sčítá a následky se mohou ukázat až po letech. Právě proto lékaři tolik zdůrazňují prevenci v tomto věku. Nejde jen o vrásky nebo pigment, ale o snížení reálného rizika zhoubného nádoru.
Co dělat, když si nejste jisté
Nejhorší možností je čekat. Dermatologické vyšetření znamének je rychlé, bezbolestné a většinou hotové během pár minut. Používá se dermatoskop, přístroj s velkým zvětšením, který ukáže detaily pouhým okem neviditelné. Pokud se melanom zachytí včas, bývá ve většině případů plně léčitelný jednoduchým chirurgickým zákrokem.
Lékaři doporučují preventivní kontrolu kůže jednou ročně, u rizikových žen klidně častěji. Riziko zvyšuje světlý fototyp, větší počet znamének nebo výskyt melanomu v rodině, na to se někdy zapomíná.
Prevence, která má smysl
Ochrana před sluncem není jen otázkou dovolené u moře. Jde o každodenní návyk. Krém s ochranným faktorem by měl patřit k běžné rutině od jara do podzimu, i ve městě a při zatažené obloze. Stejně důležité je vyhýbat se polednímu slunci a na solária prostě zapomenout, úplně.
Velký význam má i pravidelné samovyšetření. Ideálně jednou za měsíc, v klidu a bez spěchu. Prohlédnout celé tělo, včetně zad, vlasové pokožky nebo plosek nohou, kde změny často unikají. Jakmile si všimnete něčeho nového, nebo něčeho, co se mění, neodkládejte to s tím, že „to počká“.
Prevence v tomto věku není strašení ani zbytečná opatrnost. Je to investice, která se vrací. Kůže vám péči oplatí nejen lepším vzhledem, ale hlavně nižším rizikem onemocnění, které má v pokročilém stadiu velmi vážné následky, a někdy bohužel i fatální.
Zdroje: uzis.cz, who.int, dermatologie.cz, cds.cz
