Zapomínáte jména? Kdy je to normální a kdy varovný signál
Potkáte známou tvář, usmějete se – a nic. Jméno je pryč. V hlavě prázdno a pár nepříjemných sekund navíc. Zapomínání jmen patří mezi nejčastější drobné obavy lidí po třicítce. Jenže kde končí běžná roztržitost a začíná problém?
Neurologové připomínají, že paměť není jednolitá schránka. Funguje ve vrstvách. Jména ukládáme do tzv. sémantické paměti, která souvisí s významy slov a pojmů. Nevážou se k silnému příběhu jako třeba vzpomínka na svatbu, první práci nebo dovolenou u moře. A právě proto se vybavují hůř než obličej, hlas nebo situace.
Své dělá i pozornost. Když při seznamování přemýšlíte nad tím, co odpovíte, mozek jméno vlastně ani pořádně nezapíše. Nejde tedy o to, že by paměť selhala, spíš informace nebyla dobře zakódovaná. A co není uložené, těžko pak hledat.
Co je ještě normální zapomínání
S věkem se zpomaluje rychlost vybavování. To ale automaticky neznamená, že paměť mizí. Podle České neurologické společnosti jsou občasné výpadky slov nebo jmen běžnou součástí stárnutí – zvlášť pokud si člověk vzpomene později, případně po malé nápovědě.
Důležité je, jestli zapomínání zasahuje do každodenního fungování. Nepamatujete si jméno herce, ale jinak zvládáte práci, rodinu i běžné plánování? Odborníci mluví o tzv. benigní zapomnětlivosti. Nepotřebuje léčbu, spíš trochu úpravy režimu a klid.
Významnou roli hraje stres a také spánek. Bez něj mozek nestíhá konsolidovat vzpomínky, tedy převádět krátkodobé informace do dlouhodobé paměti. Po probdělé noci si jména vybavuje hůře skoro každý, i když si to nechce přiznat.
Kdy zpozornět a vyhledat lékaře
Samotné zapomenuté jméno většinou nic neznamená. Varovné je spíš to, co se děje kolem. Přidá-li se dezorientace v čase, potíže s běžnými úkoly nebo změny chování, je na místě zbystřit. Alzheimerova choroba totiž nezačíná dramaticky, ale plíživě a postupně zasahuje víc oblastí než jen slovní zásobu.
Zpráva Lancet Commission z roku 2020 upozornila, že přibližně 40 % případů demence souvisí s ovlivnitelnými rizikovými faktory. Patří sem vysoký krevní tlak, cukrovka, obezita, málo pohybu, kouření či dlouhodobá sociální izolace. Jinými slovy – střední věk je období, kdy se dá ještě hodně změnit.
Lékaři používají také pojem mírná kognitivní porucha. Je to jakýsi mezistupeň mezi normálním stárnutím a demencí. Paměť se zhoršuje, okolí si toho všimne, ale člověk je stále soběstačný. U někoho se stav stabilizuje, u jiného může postupovat dál. Právě proto má včasné vyšetření smysl, i když se to někomu může zdát zbytečné.
Jak paměť podpořit v každodenním životě
Dobrá zpráva je, že mozek reaguje na podněty i po čtyřicítce nebo padesátce. Podle doporučení Alzheimer Europe pomáhá kombinace mentální aktivity, pohybu a pravidelného kontaktu s lidmi. Nemusí jít o žádné složité tréninkové plány, důležitější je vytrvalost.
- Nová jména si zopakujte nahlas a zkuste si je spojit s konkrétní představou, klidně i trochu přehnanou.
- Spěte ideálně sedm hodin denně, méně už je znát.
- Alespoň třikrát týdně zařaďte svižnou chůzi nebo jiný aerobní pohyb.
- Udržujte vztahy. Izolace podle studií zvyšuje riziko kognitivního úpadku.
Lidé ve středním věku bývají zahlceni informacemi. Mozek si zkrátka vybírá, co je pro něj důležité. Jméno člověka, kterého potkáte jednou za rok, může vyhodnotit jako méně podstatné než pracovní úkol s blížícím se deadlinem – a podle toho s ním naloží.
Pokud vás výpadky znervózňují, pomohou drobné strategie. Krátké poznámky po schůzkách, digitální kontakty s fotografií, nebo obyčejný zápisník. Není to podvádění paměti ale její podpora. Stejně jako používáme diář, můžeme si ulevit i jinak.
Podstatné je sledovat vývoj v čase. Občasné hledání jména je normální. Když se však potíže zhoršují, okolí si všímá změn a vy sami cítíte nejistotu v běžných situacích, objednejte se k praktickému lékaři či neurologovi. Někdy se odhalí léčitelná příčina – třeba porucha štítné žlázy nebo nedostatek vitaminu B12.
Paměť není pevný disk. Je to živý, proměnlivý systém který reaguje na to, jak spíme, pracujeme i odpočíváme. A možná právě to je ta nejdůležitější informace pro všechny, kdo si občas nemohou vybavit jméno souseda.
Zdroje: alzheimersassociation.org, thelancet.com, alzheimer-europe.org, ces-neuro.cz
