Život bez hypotéky: Mladá žena vyměnila byt za karavan
Ceny bytů se drží vysoko a pro lidi mezi třiceti a čtyřiceti lety často znamená vlastní bydlení závazek klidně na tři dekády. Třiatřicetiletá grafička Lucie z Brna se rozhodla, že do tohohle kolečka už dál šlapat nechce. Byt s hypotékou prodala a koupila si obytný karavan. Říká, že místo splátek získala hlavně klid v hlavě.
Ještě před dvěma lety bydlela v novostavbě na kraji Brna. Každý měsíc odcházelo z účtu skoro 23 tisíc korun – splátka, energie, poplatky. Když po skončení fixace přišla banka s vyšším úrokem, začala počítat znovu a poctivě. Podle dat České národní banky se průměrná hypoteční sazba v roce 2023 pohybovala okolo šesti procent, zatímco o dva roky dřív byla zhruba poloviční. V praxi to pro ni znamenalo několik tisíc korun navíc měsíčně, a to už znát je.
Jedno odpoledne si položila otázku, která jí vrtala hlavou delší dobu. Opravdu chci dalších dvacet let splácet, nebo existuje i jiná cesta? Sama říká, že odpověď přišla rychleji, než čekala.
Proč dala přednost čtyřem kolům před zdmi
Byt prodala ještě v době, kdy ceny zůstávaly relativně vysoko. Z utržených peněz doplatila úvěr a zbytek použila na koupi nového obytného vozu. Ten ji vyšel asi na 1,2 milionu korun. Část financí si nechala jako rezervu, pro jistotu. Roční provoz – pojištění, servis, stání – odhaduje kolem 120 tisíc korun, někdy o něco víc podle sezony.
Ekonomové připomínají, že podobné rozhodnutí není jen o odvaze, ale hlavně o číslech. „Základem je finanční rezerva alespoň na šest měsíců výdajů,“ uvádí Česká národní banka ve svých materiálech k finanční gramotnosti. Lucie si stranou odložila částku, která by jí pokryla zhruba rok bez příjmu. Nechtěla riskovat, že ji první výpadek práce dostane do potíží.
Kolik skutečně stojí život na cestách
Představa svobody a ranní kávy s výhledem na hory je hezká, realita má ale i praktičtější stránku. Karavan potřebuje servis, občas nové pneumatiky, pravidelné kontroly. A také bezpečné místo kde stát. Lucie střídá kempy s dlouhodobějšími pronájmy pozemků. Měsíčně se její náklady pohybují mezi 10 až 15 tisíci korunami, podle toho kolik najede kilometrů.
Pracuje na dálku, takže do rozpočtu započítává i techniku a připojení. Internet řeší mobilním tarifem a externí anténou, celé vybavení ji stálo asi 30 tisíc korun. „Bez stabilního připojení bych nemohla fungovat,“ říká. Někdy je to trochu boj, hlavně mimo větší města.
Odborníci na bydlení upozorňují, že mobilní styl není pro každého. Sociolog bydlení Martin Lux z Akademie věd ČR dlouhodobě zdůrazňuje, že vlastnické bydlení je v Česku vnímané jako jistota i forma investice. Podle Eurostatu žije přes 70 procent Čechů ve vlastním. Lucie ví, že jde proti většinovému proudu, ale jí dává větší smysl nižší fixní náklad a možnost kdykoliv změnit místo.
Psychika a vztahy pod drobnohledem
Žít na pár metrech čtverečních není jen romantika. Každá věc musí mít svoje místo, jinak se prostor rychle zaplní a začne to lézt na nervy. Psychologové upozorňují, že dlouhodobý pobyt v malém prostoru může zvyšovat stres, zvlášť pokud člověk nemá dost soukromí. Lucie proto část týdne tráví v coworkingových centrech nebo venku. Pohyb je základ, říká.
Změna zasáhla i její vztah. Partner zatím zůstal v Brně a za Lucií dojíždí. Nastavili si pravidla, kolik času budou spolu a kolik každý sám. Není to vždy jednoduché a občas si to vyříkají důrazněji než by chtěli, ale paradoxně je to prý sblížilo. „Museli jsme plánovat dopředu,“ dodává.
Trend, nebo spíš výjimka?
Zájem o alternativní formy bydlení v posledních letech roste. Data Svazu dovozců automobilů ukazují, že prodeje obytných vozů stouply hlavně během pandemie. To ale neznamená, že by Češi hromadně opouštěli byty. Spíš hledají větší flexibilitu, někdy kombinují investici do nemovitosti s možností cestovat.
Lucie dnes tvrdí, že největší proměna se odehrála v jejím přemýšlení. Nemovitost už nebere jako jedinou jistotu do budoucna. Místo třicetiletého závazku má mobilní domov a úspory, které může investovat jinak. Možná se jednou do bytu vrátí, ale chce aby to bylo její rozhodnutí, ne povinnost daná splátkovým kalendářem.
Těm, kdo o podobném kroku uvažují, radí jediné. Sednout si nad detailní rozpočet a počítat, opravdu poctivě. Nadšení je fajn, ale čísla musí sedět. Svoboda pak chutná mnohem líp.
Zdroje: cnb.cz, czso.cz, eurostat.eu, sdacr.cz
