Důchodci mohou narazit na problém jen proto, že se drží starého zvyku, který už dnes nefunguje

Chodí se složenkami na poštu, celý důchod si vyberou hned první den a internetové bankovnictví raději ani neotevřou. Co roky fungovalo bez větších potíží, dnes může přinášet zbytečné komplikace i peněžní ztráty.

Digitalizace státní správy i bank jde dopředu rychleji, než si mnozí připouští. Podle České bankovní asociace patří Česko k zemím, kde bezhotovostní platby rostou opravdu svižně. Menší pobočky bank mizí a služby se přesouvají hlavně do online prostředí. Co se dřív vyřešilo u přepážky během pár minut, dnes často znamená přihlášení do aplikace a alespoň základní orientaci na internetu.

Nejde přitom jen o pohodlí. Spoléhat výhradně na hotovost se v některých situacích jednoduše nevyplatí. Poplatky za složenky se počítají na desítky korun, možnosti reklamace jsou omezené a nosit u sebe větší obnos není zrovna bezpečné.

Hotovost jako jistota, která se ale prodraží

Mnozí senioři si nechávají penzi vyplácet v hotovosti, případně si ji hned po připsání na účet celou vyberou. Dává jim to pocit kontroly. Jenže ekonomicky to přestává dávat smysl. Zatímco převod z účtu bývá zdarma, složenka může stát klidně několik desítek korun — a to pokaždé.

Česká národní banka dlouhodobě uvádí, že počet plateb kartou i online transakcí roste. Obchodníci tomu přizpůsobují podmínky. Někde už hotovost neberou vůbec, jinde jen omezeně. A senior, který má jen bankovky, může stát u pokladny s nepříjemným překvapením.

Bezpečnost je další kapitola. Policie opakovaně varuje, že pachatelé krádeží si vybírají lidi, u nichž předpokládají vyšší hotovost u sebe. Peníze na účtu jsou přece jen dohledatelné a banky nabízejí různé ochranné mechanismy, i když ani ty nejsou stoprocentní.

Stát i banky dnes mluví jinou řečí

Proměna se netýká jen bank. Úřady komunikují jinak než dřív. Datové schránky, elektronické žádosti nebo možnost sledovat stav důchodu online už nejsou okrajovou možností, ale běžným standardem. Kdo čeká jen na papírový dopis, může něco důležitého přehlédnout.

Ministerstvo práce a sociálních věcí podporuje elektronickou komunikaci s Českou správou sociálního zabezpečení už delší dobu. Řadu žádostí lze podat bez osobní návštěvy. Pro ty, kteří internet zásadně odmítají, to znamená víc cestování, víc čekání a někdy i zbytečný stres.

Také bankovní ceníky se mění. Úkony na přepážce bývají dražší než stejné operace provedené přes internetové bankovnictví. Rozdíl? Klidně pár desítek korun za jednu transakci. Za rok se to nasčítá a rodinný rozpočet to pocítí, i když si to člověk zprvu ani neuvědomí.

Digitální negramotnost může zvyšovat riziko

Je tu i jeden paradox. Lidé, kteří se internetu vyhýbají ze strachu z podvodů, mohou být ve výsledku zranitelnější. Pokud senior neví, jak běžná komunikace banky vypadá, snadněji uvěří falešnému telefonátu nebo zprávě. Nemá srovnání.

Odborníci na kyberbezpečnost opakují, že řešením není technologie odmítat, ale naučit se s ní zacházet bezpečně. Základní pravidla nejsou složitá: nesdělovat přístupové údaje, neinstalovat aplikace na pokyn cizí osoby, informace si ověřit přímo u své banky. Zní to jednoduše, ale právě tohle dělá největší problém.

Co mohou rodiny udělat hned

Změnit návyky po desítkách let není snadné. Lepší než radikální řez je postupný krok. Nejprve nastavit trvalé příkazy na pravidelné platby, potom si zkusit kontrolu účtu přes jednoduchou aplikaci. Většina bank má dnes rozhraní přizpůsobené starším klientům, není to tak složité jak se zdá.

Důležitá je i role rodiny. Místo výčitek spíš trpělivé vysvětlení, společné projití funkcí nebo doprovod na pobočku. Některé banky pořádají bezplatné semináře o bezpečnosti a práci s internetovým bankovnictvím.

Držet vše v hotovosti kdysi dávalo smysl. Dnes to ale může znamenat vyšší náklady i větší riziko. Moderní nástroje nemusí být nepřítel — když se s nimi člověk naučí zacházet, přinesou spíš klid než obavy.

Zdroje: cnb.cz, czba.cz, mpsv.cz, policie.cz