Senioři mohou zbytečně přeplácet jen proto, že nikdy nezkusili porovnat jednu běžnou službu
Tisíce seniorů v Česku každý měsíc zbytečně přicházejí o stovky až tisíce korun. Ne proto, že by utráceli za luxus, ale protože léta zůstávají u stejného dodavatele energií, mobilního tarifu nebo bankovního účtu. Stačilo by přitom jediné srovnání a jejich rodinný rozpočet by vypadal jinak.
Nejčastěji jde o energie. Elektřinu a plyn odebírají lidé často od stejné společnosti i dvacet let. Jenže trh se mezitím dramaticky proměnil. Ceny kolísají, dodavatelé přicházejí s novými produkty a rozdíly mezi nabídkami mohou být výrazné.
Podle dat Energetického regulačního úřadu mění dodavatele jen menší část domácností ročně. Přitom právě konkurence tlačí ceny dolů. Kdo zůstává bez porovnání, často platí víc, než by musel.
Rozdíly v cenách mohou dělat tisíce ročně
Energetický regulační úřad dlouhodobě upozorňuje, že mezi jednotlivými produkty existují výrazné cenové rozdíly. U běžného bytu s průměrnou spotřebou elektřiny může rozdíl mezi nevýhodnou a aktuálně výhodnější nabídkou činit i několik tisíc korun ročně. U plynu bývá rozdíl ještě citelnější.
Ekonom Lukáš Kovanda v minulosti pro česká média uvedl, že domácnosti často setrvávají u starších smluv z obavy před administrativou. Právě pasivita podle něj nahrává dodavatelům, kteří nemají důvod cenu snižovat, pokud zákazník neodchází.
Problémem je i takzvaná automatická prolongace, tedy automatické prodloužení smlouvy. Pokud si klient neohlídá termín výpovědi, smlouva se prodlouží a výhodnější nabídka mizí.

Mobilní tarify a bankovní účty jako tichý žrout peněz
Energie ale nejsou jedinou položkou, kde může utíkat víc peněz, než je nutné. Český telekomunikační úřad ve svých analýzách opakovaně zmiňuje, že ceny mobilních dat patří v Česku spíš k těm vyšším v rámci EU. A přesto spousta starších lidí zůstává u tarifů, které si sjednali před lety. Platí za něco, co už dneska vlastně ani nevyužijí.
Někdy stačí podívat se na dvě tři nabídky operátorů a člověk zjistí, že může ušetřit pár stovek měsíčně. To už není zanedbatelné. Někteří operátoři mají dokonce balíčky přímo pro zákazníky nad 60 let, jenže bez dotazu je většinou sami nenabídnou.
Podobně je to s bankovními účty. Česká národní banka připomíná, že základní platební účet má být dostupný za přiměřených podmínek. Realita ale bývá jiná – část klientů pořád platí poplatky za vedení účtu, za výběr z cizího bankomatu nebo za papírový výpis, i když by to jinde měli bez poplatku.
Když se tyto „drobnosti“ sečtou, začne to dávat smysl. Tři sta korun měsíčně za účet, čtyři sta za tarif, k tomu vyšší zálohy za energie. Za pár let je z toho částka, která už opravdu není malá.

Proč senioři neporovnávají a jak to změnit
Mnoho seniorů má obavy. Bojí se podvodů, složitých smluv nebo skrytých háčků psaných malým písmem. Zkušenosti s podomními prodejci z minulých let v nich zůstaly, a tak raději nic nemění. Je to pochopitelné, ale úplná nečinnost může stát zbytečné peníze.
Možností je přitom víc a nejsou nijak složité. Existují oficiální srovnávače pod dohledem státu – třeba kalkulačka Energetického regulačního úřadu. Někdo dá přednost osobní návštěvě pobočky, kde se zeptá na aktuální nabídku. Důležité je vědět, kolik zaplatím celkem. Ne jen první měsíc, ale včetně všech poplatků a na jak dlouho se upíšu.
Není ostuda říct si o pomoc rodině. Syn, dcera nebo vnoučata mohou projít smlouvu a podívat se, jestli dává smysl. Nejde o žádné složité finanční operace, spíš o obyčejnou kontrolu výdajů, kterou firmy dělají běžně každý rok. Domácnost by to mohla dělat taky.
Možná stačí jednou ročně krátká revize: energie, telefon, účet. Zabere to odpoledne. A úspora? Ta může pokrýt léky, nebo malý výlet s vnoučaty – což je přece příjemnější než posílat peníze navíc někam, kde to ani není nutné.
Zdroje: eru.cz, ctú.cz, cnb.cz, idnes.cz

