Na Česko se může valit další zvláštní jev. Odborníci zatím opatrně naznačují, že letošek nemusí být normální
Česko si v posledních letech prošlo rekordními teplotami, přívalovými dešti i vleklým suchem. Klimatologové teď mluví o tom, že rok 2026 může přinést další odchylku od toho, na co jsme byli zvyklí. Nejde o žádné apokalyptické scénáře, spíš o souběh několika faktorů, které mohou počasí ve střední Evropě citelně proměnit.
Už zimní výhledy Českého hydrometeorologického ústavu naznačily, že Evropa zůstává v pásmu zvýšené teplotní anomálie. Průměry se drží nad normálem let 1991–2020, a to opakovaně. Podobně mluví i data evropské služby Copernicus – poslední roky patří globálně k nejteplejším od začátku měření.
Ve hře ale není jen samotné oteplování. Odborníci sledují i dění nad oceány, změny v proudění nad Atlantikem a také vývoj polárního víru. Když se tyto vlivy potkají ve stejný čas, předvídat počasí přestává být jednoduché, někdy to připomíná spíš skládání puzzle.
Atlantik jako klíčový hráč
Velká pozornost se upírá k severnímu Atlantiku. Teplota jeho povrchu byla v uplynulých dvou letech mimořádně vysoká, místy až překvapivě. Teplejší oceán dodává atmosféře víc energie – a ta pak podporuje vznik hlubších a dynamičtějších tlakových níží.
Pro Česko to může znamenat rychlé střídání rázů počasí. Intenzivní déšť během pár hodin, a pak klidně týdny bez kapky. Hydrologové z VÚV upozorňují, že právě tahle kombinace je pro krajinu náročná. Půda vodu nestačí vsakovat, odteče pryč a zásoby se nedoplní tak, jak by bylo potřeba.
Podle údajů Copernicu zůstává povrch severního Atlantiku už několik sezon nad dlouhodobým průměrem. Nejde tedy o jednorázový výkyv. Změněná teplota vody ovlivňuje i proudění nad Evropou a může posouvat obvyklé dráhy tlakových útvarů.
Polární vír a jeho možné oslabení
Do hry vstupuje i polární vír – silné proudění ve vyšších vrstvách atmosféry, které běžně „uzamyká“ studený arktický vzduch nad severem. Pokud zeslábne, studený vzduch se může snadněji vydat na jih. A někdy to přijde rychle, bez dlouhého varování.
Evropské meteorologické služby už dříve zaznamenaly, že oslabený polární vír bývá spojen s náhlými vpády mrazů, ale i s nezvykle dlouhými teplými epizodami. Atmosféra se jakoby rozvlní. Výsledkem může být situace, kdy nad jedním regionem setrvává stejný typ počasí déle, než by bylo obvyklé.
Taková stagnace představuje problém. Tlaková výše usazená nad střední Evropou znamená týdny sucha a další stres pro půdu i zemědělství. Když se naopak „zasekne“ tlaková níže, roste riziko lokálních povodní a přívalových srážek, které přijdou nárazově.
Sucho a přívalové deště v jednom roce
Podle klimatologů z Akademie věd se oteplování v Česku projevuje rychleji než činí globální průměr. Vyšší teploty zvyšují výpar – takže i když roční úhrn srážek zůstává podobný, vody v krajině může ubývat. Není to na první pohled vidět, ale dopady jsou znatelné.
Statistiky ČHMÚ ukazují, že přibývá intenzivních přívalových epizod. Celkový součet srážek se dramaticky nemění, struktura ano. Prudké deště však podzemní vody dlouhodobě nedoplní, voda rychle odteče a krajina zůstane znovu suchá.
Co to znamená pro běžný život
Lidé ve věku mezi třiceti a padesáti lety už dopady vnímají docela konkrétně. Zemědělci řeší kolísání výnosů, obce investují do retenčních nádrží a protipovodňových opatření. Domácnosti zase narážejí na vyšší náklady za energie – v létě kvůli klimatizacím, v zimě kvůli výkyvům teplot.
Energetici potvrzují, že spotřeba elektřiny během tropických dnů roste. Zimy jsou méně stabilní, sněhová pokrývka kolísá a zásoby vody na jaře pak nejsou jisté. Někdy stačí pár teplejších týdnů a sníh zmizí rychleji, než by měl.
Odborníci proto mluví hlavně o adaptaci. Zadržování vody v krajině, pestřejší výsadba, lepší práce s dešťovou vodou ve městech – to všechno jsou kroky, které dávají smysl. Není to jednorázová akce, spíš dlouhodobý proces, který potrvá roky.
Letošek nakonec nemusí přinést jeden extrém, o kterém se bude mluvit celé léto. Spíš kombinaci jevů, které jsme dříve považovali za výjimečné. A právě tahle nová realita vyžaduje větší připravenost, než jsme si ještě před pár lety dokázali připustit.
Zdroje: chmi.cz, climate.copernicus.eu, vuv.cz, ipcc.ch
