Kam se hrabe slavná vyhlídka u Prahy. Tohle místo je stejně krásné, mnohem klidnější a skoro nikdo o něm neví
Vyhlídka Máj u Teletína praská ve švech a o víkendech připomíná spíš Václavské náměstí než klid v přírodě. Přitom jen něco málo přes hodinu cesty od Prahy leží místo, které nabídne stejně působivý pohled do krajiny, ale bez davů turistů. Stačí zamířit do Českého ráje a vystoupat na vrch Veliš.
Český ráj patří mezi nejnavštěvovanější chráněné krajinné oblasti v zemi. Podle údajů Agentury ochrany přírody a krajiny sem každoročně zamíří statisíce lidí. Většina z nich ale končí v Prachovských skalách, u Trosek nebo na Hrubé Skále. Vrch Veliš u Jičína zůstává trochu stranou, skoro jako by se ho ten ruch netýkal.
Přitom atmosféra je tu mimořádná. Zalesněný kopec vysoký 429 metrů nabízí z vrcholu široký výhled na Jičínsko, hřeben Krkonoš i siluetu Trosek. Když vyjde počasí, zahlédnete i Sněžku. A hlavně – je tu ticho, které na populárních místech dnes už skoro nejde zažít.
Výhled bez tlačenic a parkoviště zdarma
Na rozdíl od vyhlídek v okolí Prahy tu nenajdete stánky, zábrany ani hloučky lidí čekajících na „tu správnou“ fotku. Auto můžete nechat přímo v obci Podhradí, bez placení a bez stresu. Odtud vede na vrchol asi dvoukilometrová cesta lesem. Není náročná, zvládnou ji děti i ti, kdo běžně po horách nechodí.
Vyhlídka stojí v místě bývalého hradu Veliš, který kdysi střežil obchodní stezky. Z hradeb zůstaly jen nenápadné terénní vlny a příkopy, nic okázalého. A možná právě proto to tu působí opravdově. Žádná betonová plošina, jen kus historie pod nohama.
Proč je Veliš jiný než vyhlídka Máj
Vyhlídka Máj nabízí známý pohled na meandr Vltavy a podle středočeské centrály cestovního ruchu patří k nejfotografovanějším místům regionu. S popularitou ale přišly i problémy – hluk, plná parkoviště, vyšlapané svahy. Obec Teletín už několikrát řešila dopravní kolapsy i neukázněné návštěvníky, což místním radost nedělá.
Na Veliši je situace úplně jiná. Nenajdete ho na seznamu „top 10 míst“, kam musíte o víkendu vyrazit. Nevede sem přímý autobus z Prahy a vlastně ani žádné výrazné směrovky vás po cestě nehoní. Možná i proto sem dorazí hlavně ti, kdo chtějí klid. Ne rychlou fotku a zase zpátky.
Krajina kolem Jičína má navíc odlišný ráz. Místo dramatického říčního zářezu se před vámi rozprostře směs polí, luk a lesů, která působí skoro starosvětsky – někdy až překvapivě poklidně. Český ráj byl vyhlášen chráněnou krajinnou oblastí už v roce 1955 jako první v republice. Důvodem byla právě harmonie přírody a historického osídlení. Z Veliše je tenhle soulad vidět víc, než byste čekali.
Tip na výlet pro lidi, kteří nechtějí jen šlapat
Výpravu na Veliš můžete spojit s návštěvou Jičína. Město je neodmyslitelně spojené s Albrechtem z Valdštejna a jeho barokní koncepce patří k nejzachovalejším u nás. Valdštejnovo náměstí, arkády i lodžie v Sedličkách stojí za krátkou zastávku – klidně jen na hodinu, dvě.
Máte‑li víc času, nabízí se okruh přes Zebín. Tenhle výrazný sopečný kužel nedaleko Jičína je geologicky zajímavý – odborníci mluví o čedičovém suku, tedy tělese, které vzniklo utuhnutím magmatu v sopouchu dávné sopky. Výstup je sice krátký, ale místy prudký a trochu zadýchá. Nahoře vás čeká další kruhový rozhled.
Praktická poznámka? Vyrazte raději brzy ráno, nebo až k večeru. Světlo je měkčí a krajina má jinou hloubku, barvy nejsou tak ostré. Na Veliši není zábradlí ani vyhlídková věž, takže s dětmi opatrně – terén je nerovný a občas to klouže.
Možná si řeknete, že podobných kopců jsou u nás desítky. To je asi pravda. Jenže rozdíl je v náladě místa. Na přeplněných vyhlídkách často řešíte, kam si stoupnout, aby vám někdo nevlezl do záběru. Tady si prostě sednete do trávy a chvíli jen koukáte, jak se nad krajinou převalují mraky. A tenhle klid, i když není nijak okázalý, má dnes cenu zlata.
Zdroje: ochranaprirody.cz, cesky-raj.info, kudyznudy.cz, czso.cz
