Dům pro dvě rodiny jako z budoucnosti. Vyrábí si elektřinu, sbírá dešťovku a ukazuje udržitelnou architekturu
Dvě domácnosti, jeden dům a účty za energie, které se drží téměř na minimu. Na okraji středočeského města vyrostla stavba, která ukazuje, že energetická soběstačnost nemusí být výstřelek pro technologické nadšence, ale docela normální způsob bydlení.
Majitelé chtěli bydlet blízko rodičům, ale zároveň si ponechat vlastní klid. Místo kompromisů proto vznikl dvojdům rozdělený na dva plnohodnotné byty. Každý má své zázemí i vstup, sdílí se ale technologie, část zahrady a také provozní náklady. A právě to celé dává ekonomicky smysl.
Ceny energií podle dat Ministerstva průmyslu a obchodu rostou už roky rychleji než inflace. Z toho, co dřív byla spíš otázka životního stylu, se tak stává racionální úvaha. Investovat víc na začátku, nebo platit víc každý měsíc?
Energetická soběstačnost v praxi
Základem je fotovoltaická elektrárna s výkonem 12 kW. Panely zabírají většinu jižně orientované střechy a za rok vyrobí víc elektřiny, než obě rodiny běžně spotřebují. Přebytečná energie nekončí hned v síti, ukládá se do baterií o kapacitě 20 kWh. Večer, nebo když proud vypadne, dům funguje dál bez většího omezení.
Vytápění řeší tepelné čerpadlo vzduch–voda. Odebírá teplo z venkovního vzduchu a posílá ho do topného systému. V kombinaci s podlahovým vytápěním drží teplotu stabilní, bez prudkých výkyvů, a to i v zimě. Podle Státního fondu životního prostředí jde u nízkoenergetických staveb o jeden z nejefektivnějších způsobů vytápění, i když samozřejmě záleží na konkrétních podmínkách.
Dešťová voda jako cenný zdroj
Nejde ale jen o elektřinu. Pod částí zahrady je zakopaná retenční nádrž na dešťovou vodu, pojme zhruba 10 kubíků. Voda ze střechy do ní stéká přes filtr, který zachytí listí a další nečistoty. Využívá se pak na splachování, praní i zalévání.
Hydrologové dlouhodobě upozorňují, že Česko se potýká se suchem častěji než dřív. Český hydrometeorologický ústav uvádí, že průměrná roční teplota roste a srážky mají spíš extrémní charakter. Zachytit vodu tam, kde spadne, proto dává smysl. Uleví se kanalizaci a zároveň se šetří pitná voda, která je čím dál cennější.
V domě se pracuje i se šedou vodou. To je voda z umyvadel a sprch, bez fekálií. Po základním přečištění se vrací zpět do systému, typicky na splachování. Podle propočtů projektantů může takové řešení snížit spotřebu vody až o třetinu — záleží ale na provozu domácnosti.
Architektura, která myslí dopředu
Stavba je navržena jako dřevostavba s důrazem na silnou izolaci. Obvodové stěny vyplňuje foukaná celulóza, tedy recyklovaný papír upravený proti škůdcům a hoření. Má velmi dobré tepelně‑izolační vlastnosti a zároveň relativně nízkou uhlíkovou stopu, což je množství emisí CO₂ spojených s výrobou a provozem materiálu.
Okna směřují převážně na jih. V zimě dovnitř pustí slunce a pomohou s ohřevem interiéru, v létě je naopak stíní přesah střechy a venkovní žaluzie. Klimatizace tu není nutností, spíš doplňkem. Řízené větrání s rekuperací zajišťuje přísun čerstvého vzduchu bez výrazných tepelných ztrát, teplo z odváděného vzduchu se totiž znovu využije.
Ekonomika a návratnost investice
Pořizovací náklady byly podle majitelů asi o 15 procent vyšší než u běžné novostavby. Část investice pokryl dotační program Nová zelená úsporám, takže rozdíl nakonec nebyl tak výrazný, jak se na začátku zdálo.
Roční výdaje za energie pro obě domácnosti se pohybují okolo dvaceti tisíc korun. V době, kdy ceny elektřiny i plynu kolísají, je to částka spíše podprůměrná. Ekonom a energetický specialista společnosti ENA Jiří Gavor už dříve uvedl, že vlastní zdroj energie dává smysl hlavně tam, kde se většina vyrobené elektřiny spotřebuje přímo na místě. A to je přesně tento případ.
Sdílení technologií mezi dvěma byty navíc zvyšuje jejich využití i efektivitu. Dům tak nepůsobí jako experiment nebo technologická laboratoř. Je to normální domov, jen promyšlený víc do detailu. Pro vícegenerační bydlení může podobný model představovat cestu, která drží rodinu pohromadě a náklady víceméně pod kontrolou, i když samozřejmě každá stavba má svá specifika.
Zdroje: mpo.gov.cz, sfzp.cz, chmi.cz, enas.cz
