Máte rády román Malé ženy? Toto je pojetí literární klasiky ve 21. století
Před třemi lety vstoupilo do kin další filmové zpracování Malých žen. Diváci a divačky se tak mohly rozplývat nad herečkou Saoirse Ronan jako Jo, Emmou Watson jako Meg, Florence Pugh jako Amy a Eliza Scanlen jako Beth.
Milovaná klasika, kterou si zamilují všichni
V jedné pasáži filmu postava Jo March poznamenává ke svým sestrám, že její příběh o radostech a strastech domácího života by nikdo nechtěl číst. Ale není právě tohle život. Radosti a boje? Není právě tohle důvod, proč tento příběh od Alcott vydržel ve všech svých verzích po celá léta?
V této rodině vidíme sami sebe nebo alespoň vidíme jejich společnou lidskost. Největším úspěchem v této adaptaci je realita, kterou vykresluje v sesterství a ženství. Tyto malé ženy mají své sny, temperament, žárlivost, zklamání, naděje, potíže a lásky. Jsou rozdílné, každá je sama sebou, ale spojuje je sesterství a společný boj v ženství, ale hlavně v lidskosti.
V této rodině vidíme sami sebe, nebo alespoň vidíme jejich společnou lidskost
Gerwig se zjevně rozhodla zdůraznit ekonomický a profesní úděl žen, jako jsou sestry Marchovy. V průběhu celého filmu se toto téma vrací. Režisérka posledního filmového zpracování Greta Gerwig se soustředí na hrdinku příběhu Jo, která čelí výzvě pokoušet se vydat své dílo v době, kdy ženy nemohly pracovat a nemohly dědit peníze. Ženy byly majetkem, který patřil buď jejich otcům, nebo manželům.
Nejvýrazněji je to vidět na kruhovém začátku a konci filmu. Na obou místech filmu Jo navštíví nakladatele pana Dashwooda a snaží se vydat své dílo. Místo aby film skončil svatbou, jak je typické, vrací se k tomuto zdánlivě významnějšímu mezníku v Joině životě – držení vlastní knihy.
Vztah k sobě samé a k rodině
Protože hlavními vztahy, které Gerwig rozvíjí, jsou Join mezilidský vztah k sobě samé a vztahy mezi sestrami, některé další postavy poněkud více upadají a dostávají méně prostoru na plátně. Meryl Streep v roli tety March odpovídá jejímu stylu a s humorem zprostředkovává ostrost této ženy. Laura Dern není v roli Marmee zcela přesvědčivá, ale její nejlepší scénou je ta s Jo, kdy jí Marmee říká, že chtít být milována není totéž jako někoho milovat.
Celkově vzato, Malé ženy této režisérky nejsou Malé ženy od spisovatelky, ale poskytují jinou interpretaci života žen, jako byly sestry Marchovy, a toho, co se od nich můžeme naučit i dnes. Alcott i Gerwig chápou, že lidská zkušenost je zakořeněna ve vztazích. Diváci, kteří již mají k těmto postavám silný vztah, si toto filmové zpracování jistě užijí.
Zdroj: DarlingMagazine
