Češi kupují tuto pomazánku jako rychlou záchranu. Výživáři ale tvrdí, že rozdíly bývají obrovské
Když není čas vařit, často to jistí pomazánka z obchodu. Rychlá večeře, svačina do práce, něco na stůl pro nečekanou návštěvu. V českých lednicích mají své pevné místo. Jenže právě u nich podle výživářů záleží víc, než si většina lidí připouští – některé složením obstojí, jiné jsou doslova směsí soli a tuku.
V regálech dnes najdete všechno možné. Vlašskou klasiku, česnekové varianty, rybí, ale i modernější luštěninové směsi. Na první pohled vypadají podobně, kelímek jako kelímek. Skutečný rozdíl je ale schovaný vzadu na obalu, v drobném písmu, které málokdo čte opravdu pozorně.
Data Státního zdravotního ústavu dlouhodobě ukazují, že Češi přijímají víc soli i nasycených tuků, než by měli. A právě tyhle dvě položky bývají u průmyslově vyráběných pomazánek problém. Není výjimkou, že malá vanička pokryje klidně i polovinu doporučené denní dávky soli pro dospělého člověka – a někdy i víc.
Co všechno se skrývá ve složení
První vodítko je jednoduché: etiketa. U kvalitnějších výrobků bývá hlavní surovina na prvním místě a je jí opravdu hodně – maso, ryba, vejce nebo luštěniny. U levnějších variant se část nahrazuje vodou, škrobem či různými zahušťovadly. Konzistence zůstane, výživová hodnota už tolik ne.
Často se řeší také nasycené mastné kyseliny. Jde o tuky, které při nadměrném příjmu zvyšují hladinu LDL cholesterolu v krvi, a tím přispívají k rozvoji aterosklerózy. Světová zdravotnická organizace doporučuje, aby jejich podíl nepřesáhl deset procent celkového denního energetického příjmu. U některých krémových pomazánek se této hranici přiblížíte už při porci o hmotnosti sto gramů.

Sůl jako tichý rizikový faktor
Sůl je další kámen úrazu. Doporučený denní limit pro dospělého člověka je pět gramů, což není mnoho. Běžná pomazánka ale může mít kolem dvou gramů soli na 100 gramů výrobku. A ruku na srdce – kdo si maže jen tenkou vrstvu?
Vyšší příjem soli zvyšuje krevní tlak a s ním i riziko infarktu nebo mozkové mrtvice. Státní zdravotní ústav opakovaně upozorňuje, že průměrná spotřeba soli v Česku se pohybuje okolo deseti gramů denně, tedy zhruba dvojnásobek doporučení. Pomazánky, uzeniny a další průmyslově zpracované potraviny na tom nesou svůj podíl.
Rozdíly mezi jednotlivými výrobky přitom nejsou malé. Jedna tuňáková pomazánka má 8 gramů tuku na 100 gramů, jiná klidně přes 20 gramů. Podobně kolísá obsah soli i bílkovin. A právě bílkoviny rozhodují o tom, jak dlouho vás jídlo zasytí – čím víc jich je, tím menší bývá tendence sahat po další svačině.
Jak vybrat lepší variantu
Při nákupu se vyplatí sledovat hlavně tři věci:
- podíl hlavní suroviny (čím vyšší, tím lépe),
- obsah soli – ideálně do 1,5 g na 100 g výrobku,
- množství nasycených tuků.
Dobrou volbou mohou být pomazánky z luštěnin. Cizrna, fazole nebo čočka dodají vlákninu, která podporuje trávení a pomáhá stabilizovat hladinu cukru v krvi. Vláknina sice tělem neprochází beze zbytku strávená, ale pro zdraví střev má zásadní význam.

Domácí verze dává kontrolu nad složením
Kdo chce mít opravdu přehled o tom, co jí, může si pomazánku připravit doma. Není to složité. Základem může být tvaroh, vejce, sardinky nebo třeba uvařená čočka. Přidáte trochu kvalitního oleje, bylinky, dochutíte špetkou soli a hotovo. Výsledkem bývá méně aditiv – tedy přídatných látek, které se do potravin dávají kvůli chuti, barvě nebo delší trvanlivosti.
Hotové pomazánky samy o sobě nejsou zakázané ovoce. V situaci, kdy nestíháte, poslouží dobře. Jen je dobré vědět, že mezi jednotlivými kelímky mohou být překvapivě velké rozdíly, a to nejen v ceně. Někdy stačí pár minut u regálu a krátké porovnání čísel.
Pro lidi mezi třiceti a padesáti lety, kteří už řeší vyšší tlak nebo cholesterol to není maličkost. Každodenní drobnosti se sčítají, i když to tak nevypadá. Pomazánka může být rychlá pomoc. Ale taky nenápadná past, pokud po ní saháme bez přemýšlení.
Zdroje: szu.cz, who.int, efsa.europa.eu, mzcr.cz

