Jak usušit prádlo v zimě bez sušičky? Triky, které fungují i v paneláku
Sušit prádlo v zimě v bytě bez sušičky není žádná romantika. Stačí pár košil na sušáku a během večera je vzduch těžký a okna se rosí. Přesto to jde zvládnout i v paneláku bez balkonu – jen je potřeba trochu přemýšlet nad tím, kam se z prádla poděje voda.
Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu tráví většina domácností zimní měsíce převážně uvnitř a větrá méně než v létě. Vlhkost tak snadno překročí 60 %, což už je hodnota, kdy se plísním začíná dařit. A mokré prádlo? To dokáže během pár hodin přidat do místnosti klidně desítky procent vlhkosti navíc.
Místo hledání nejbližšího radiátoru je proto lepší zaměřit se na to, kolik vody v textilu po praní vlastně zůstane.
Ždímání rozhoduje víc, než si myslíte
Rozdíl mezi 800 a 1400 otáčkami při odstřeďování není jen číslo na displeji. Vyšší otáčky znamenají méně vody v látce – někdy až o třetinu. Spotřebitelský časopis dTest sleduje při testování praček právě zbytkovou vlhkost a rozdíly nejsou malé.
Pokud to štítek na oblečení dovolí, nastavte klidně vyšší otáčky. U jemnějších kousků pomůže jednoduchý trik: po vyprání je zabalte do suchého ručníku a lehce zmáčkněte. Ručník část vlhkosti odsaje a prádlo pak neschne věčnost. Není to složité, jen na to člověk občas zapomene.
Kde sušit, aby nevznikla plíseň
Sušák patří tam, kde můžete opravdu vyvětrat. Ideálně do místnosti s oknem, které několikrát denně otevřete dokořán – pět, deset minut stačí. Krátké a intenzivní větrání vymění vlhký vzduch za sušší, aniž by promrzly stěny.
Ministerstvo zdravotnictví i Státní zdravotní ústav doporučují držet vlhkost mezi 40 a 60 procenty. Jakmile je víc, začínají se objevovat problémy. Ne hned, ale postupně ano.
Radiátor může se sušením pomoct, jen na něj prádlo nepokládejte. Zakrytý zdroj tepla topí hůř a vlhkost se pak sráží na chladnějších zdech. Lepší je dát sušák zhruba metr od topení, aby kolem něj mohl proudit teplý vzduch. A hlavně necpěte oblečení těsně na sebe. Košile namačkané vedle sebe schnou klidně dvakrát tak dlouho, protože vzduch mezi nimi skoro neproudí.
Pomůže odvlhčovač nebo ventilátor?
V menším bytě může hodně udělat elektrický odvlhčovač. Běžné domácí modely podle výrobců zvládnou odebrat deset až dvacet litrů vody denně. Spotřeba elektřiny se pohybuje ve stovkách wattů, což je pořád méně než klasická sušička. Hodí se hlavně tam, kde je vlhkost problém dlouhodobě a nejen při sušení prádla.
Pokud nechcete investovat, zkuste obyčejný ventilátor. Vodu ze vzduchu sice neodstraní, ale rozhýbe proudění kolem prádla. Když ho pustíte při větrání, může se doba schnutí zkrátit i o třetinu – záleží na podmínkách, ale rozdíl bývá znatelný.
Chyby, které schnutí zbytečně prodlužují
Častý scénář: prádlo zůstane přes noc v ložnici a okna jsou zavřená. Ráno je vzduch těžký a na skle kapky vody. To je jasný signál, že vlhkost neměla kam uniknout.
Kondenzace na oknech není jen estetický problém. Dlouhodobě může poškodit omítky, nábytek a někdy se objeví i plíseň v rozích místnosti, kde by ji člověk nečekal.
Podobně problematická je koupelna bez okna. Pokud nemá opravdu silný odtah ven, vlhkost zůstane uvnitř bytu. Mnohem rozumnější bývá dát sušák do obytné místnosti a několikrát denně krátce vyvětrat, i když je venku zima.
Ve výsledku jde o pár jednoduchých kroků: vyšší otáčky při odstřeďování, dostatek prostoru mezi kusy oblečení a nárazové větrání. Pomůže i malý digitální vlhkoměr za pár stovek korun – ukáže, kdy už je vzduch příliš nasycený. Díky tomu usušíte prádlo rychleji a bez zbytečných škod. Trocha zimy při větrání se dá vydržet, oprava plísně většinou ne.
Zdroje: chmi.cz, szu.cz, dtest.cz, mzcr.cz
