Je červené víno skutečně zdravé pro srdce? Podívali jsme se na fakta o alkoholu a jeho vlivu na ženské tělo
Sklenka červeného večer na lepší srdce. Tahle představa se v Česku drží už roky – doma u večeře i občas v ordinacích. Jenže novější výzkum naznačuje, že vztah mezi vínem, kardiovaskulárním zdravím a ženským tělem není tak přímočarý, jak se dřív říkalo.
Kořeny má tahle víra ve známém „francouzském paradoxu“. V 90. letech si vědci všimli, že Francouzi mají méně srdečních onemocnění, i když jejich jídelníček není zrovna dietní. Jedno z vysvětlení? Pravidelné pití červeného vína. A z vína se rázem stal téměř ochranný nápoj.
Jenže od té doby uběhlo hodně let a přibyly rozsáhlé studie sledující miliony lidí napříč kontinenty. Výsledky jsou podstatně opatrnější, někdy i nepříjemné.
Co říkají nejnovější studie o alkoholu a srdci
V červeném víně najdeme polyfenoly, především resveratrol. Často se o něm mluví jako o antioxidantu, který chrání buňky před poškozením. V laboratorních podmínkách to opravdu vypadá slibně. Háček je ale v dávce – množství použité v experimentech by člověk získal jen těžko, musel by vypít opravdu hodně vína, což už samo o sobě zdravé není.
Rozsáhlá metaanalýza zveřejněná v roce 2018 v časopise The Lancet pracovala s daty ze 195 zemí. Závěr byl poměrně jasný: z hlediska celkového zdraví se nedá určit bezpečná dávka alkoholu. Riziko některých nemocí se zvyšuje už při nízké spotřebě, i když pomalu.
Také Evropská kardiologická společnost dnes upozorňuje, že alkohol nelze doporučovat jako prevenci srdečních chorob. Pokud někdo nepije, nemá důvod začínat jen proto, že slyšel o „ochranném“ účinku vína.
Specifický dopad alkoholu na ženské tělo
Ženské tělo zpracovává alkohol trochu jinak než mužské. V průměru obsahuje méně vody a liší se i aktivita enzymu alkoholdehydrogenázy, který se podílí na odbourávání alkoholu. Výsledkem bývá vyšší hladina alkoholu v krvi při stejné dávce. A to hraje roli.
Světová zdravotnická organizace opakovaně upozorňuje, že ženy jsou citlivější na poškození jater, mozku i srdce, a to i při nižší spotřebě než muži. K tomu se přidává zvýšené riziko některých nádorů. Cancer Research UK uvádí, že i malé množství alkoholu může zvyšovat riziko rakoviny prsu, protože ovlivňuje hladinu estrogenu – hormonu, který podporuje růst některých nádorových buněk.
Ve věku mezi třicítkou a padesátkou vstupují do hry další faktory. Hormonální výkyvy, dlouhodobý stres, málo spánku. Samy o sobě představují zátěž pro srdce a cévy. Když se k tomu přidá pravidelné pití, účinky se mohou sčítat, někdy nenápadně. Lékaři z Mayo Clinic upozorňují, že i mírná konzumace může u části žen zvyšovat krevní tlak nebo hladinu triglyceridů.
Kolik je tedy bezpečné množství
Česká doporučení mluví o takzvané nízkorizikové konzumaci. U žen se většinou uvádí maximálně jedna standardní dávka denně, tedy asi dvě deci vína. Neznamená to ale, že jde o dávku prospěšnou. Spíš o hranici, při které se výrazně nezvyšuje riziko akutních problémů.
Důležitá je i frekvence. Každodenní pití, byť „jen“ jedné sklenky, působí jinak než příležitostná konzumace při oslavě. Rizikové je hlavně nárazové pití – větší množství alkoholu během krátké doby. To může zatížit srdce natolik, že se objeví poruchy rytmu, bušení nebo tlak na hrudi.
Chce-li někdo udělat něco pro své srdce, existují spolehlivější cesty. Pravidelný pohyb, více vlákniny, méně průmyslově zpracovaných potravin, hlídání tlaku. Středomořská strava, která se s vínem často spojuje, stojí hlavně na zelenině, luštěninách, rybách a olivovém oleji. Víno je v ní spíš doplněk, a navíc volitelný.
Sklenka červeného sama o sobě zázrak neudělá. Pokud vám chutná a zůstanete u střídmosti, nejspíš si výrazně neuškodíte. Pít ho ale s vírou, že chrání srdce, dnes už úplně neodpovídá tomu, co víme. U žen to platí možná ještě o něco víc.
Zdroje: thelancet.com, who.int, escardio.org, cancerresearchuk.org, mayoclinic.org
