Kašleme na známé destinace a jedeme jinam. Tady je v létě příjemněji a ceny zatím nevystřelily do nesmyslu
Vedro u Středomoří láme rekordy a ceny ubytování rostou rychleji než inflace. Chorvatsko i Itálie hlásí další zdražení, ale pořád existují místa, kde se dá strávit léto bez čtyřicítkových teplot a tlačenic na pláži. A bez toho, že by vás týden volna finančně vyčerpal.
Data evropské služby Copernicus ukazují, že poslední roky patřily k vůbec nejteplejším od začátku měření. Na jihu Evropy přibývá delších a silnějších vln horka, což se pochopitelně promítá i do cestování. Část lidí už nechce riskovat úpal a hledá severnější nebo výše položené destinace. Cestovní kanceláře mluví o rostoucím zájmu o sever a východ kontinentu.
Do hry vstupují i peníze. Eurostat opakovaně upozorňuje, že ceny ubytování a stravování v tradičních letoviscích rostou rychleji než průměr EU. Jinými slovy – za apartmán u moře dnes někdy zaplatíte víc než za měsíční nájem doma. Možná je tedy čas podívat se jinam.
Polské pobřeží Baltského moře překvapí klima i cenou
Baltské moře sice nenabízí tropy, právě to je ale jeho výhoda. V létě se teploty většinou drží mezi 22 a 25 °C. Žádné dusné noci, spíš svěží rána a normální spánek. Pro spoustu lidí ideál.
Gdaňsk, Sopoty nebo letoviska na poloostrově Hel mají dlouhé písečné pláže a pořád ještě relativní klid. Jasně, v hlavní sezoně tu lidé jsou, ale žádné extrémy jako na jihu. A ceny? Podle polského statistického úřadu GUS rostly pomaleji než ve Středomoří. Večeře pro dva v běžné restauraci vyjde citelně levněji než třeba na Jadranu, což poznáte hned první večer.

Výhodou je i doprava. Do Polska dojedete autem, bez nutnosti kupovat drahé letenky a řešit zavazadla. Pro rodiny docela zásadní věc.
Slovinské hory a jezera jako únik před vedrem
Slovinsko má jen krátký kus pobřeží, jeho síla je ale jinde. Julské Alpy nebo okolí jezera Bled nabízejí v létě o několik stupňů nižší teploty než třeba italské Dolomity. Kombinace hor, vody a lesů funguje jako přirozená klimatizace, i když to zní jako klišé.
Turistická organizace tu dlouhodobě prosazuje udržitelnější přístup. Menší hotely, lokální kuchyně, méně masové turistiky. Díky tomu působí řada míst pořád autenticky a ceny mimo hlavní srpen ještě dávají smysl.
Pro rodiny je plus i krátká dojezdová vzdálenost a fakt, že všechno je relativně blízko. Dopoledne koupání v jezeře, odpoledne lehká túra v horách. Tenhle mix se u moře hledá složitěji, i když samozřejmě záleží co od dovolené čekáte.
Rumunské Karpaty a delta Dunaje jako objev posledních let
Rumunsko si drží pověst dostupnější destinace, přitom kvalita služeb šla v posledních letech nahoru. Karpaty nabízejí husté lesy, horské louky a teploty, které i v červenci většinou nepřekročí třicítku. Pro pěší turistiku nebo cyklistiku ideální podmínky.
Specifickým místem je delta Dunaje zapsaná na seznamu UNESCO. Jedna z největších mokřadních oblastí Evropy, kde ornitologové evidují stovky druhů ptáků. Turistika je zde regulovaná, takže nehrozí masový nápor jako na přeplněných plážích jihu.

Proč změnit směr právě teď
Klimatologové upozorňují, že extrémní horka budou na jihu Evropy častější. Vyšší teploty znamenají nejen diskomfort, ale i vyšší náklady – klimatizace, voda, energie. A tyto náklady se postupně promítají do cen služeb, což pocítí každý turista.
Severnější regiony nebo horské oblasti tak dávají smysl ekonomicky i zdravotně. Navíc si méně profláknuté destinace zatím drží svůj charakter. Místo stánků s předraženými suvenýry tu častěji narazíte na lokální výrobky a rodinné podniky, kde je atmosféra úplně jiná.
Když si tedy letos budete vybírat dovolenou, zkuste si položit jednoduchou otázku: chcete bojovat o místo na pláži a platit za každý kousek stínu, nebo si raději užít příjemné klima a ceny, které vás po návratu nezaskočí. Někdy je skutečný luxus právě v tom, že nejedete tam, kam všichni ostatní.
Zdroje: copernicus.eu, ec.europa.eu, stat.gov.pl, slovenia.info

