Káva nemusí žaludku prospívat za všech okolností. Gastroenterologové upozorňují hlavně na způsob a dobu pití
Pro mnoho lidí je káva první věc, po které ráno sáhnou. Jenže žaludek ji nemusí vždy přijmout bez protestu. Lékaři připomínají, že nejde jen o počet šálků, ale i o to, kdy si je dopřejeme a jak silný nápoj zvolíme.
Podle údajů Mezinárodní organizace pro kávu připadnou na jednoho Čecha zhruba tři kilogramy kávy ročně. Často ji pijeme ještě před snídaní, rychle, mezi dveřmi. A právě prázdný žaludek bývá kámen úrazu. Káva totiž podporuje tvorbu žaludeční kyseliny. Když v žaludku chybí jídlo, které by ji částečně navázalo, může kyselina podráždit sliznici – a nepříjemný pocit je na světě.
Kofein zároveň rozhýbe trávení. Není náhoda, že po ránu mnoho lidí po šálku zamíří rovnou na toaletu. Je to běžná fyziologická reakce, nic neobvyklého. U citlivějších osob se ale může objevit pálení žáhy, tlak v nadbřišku nebo lehká nevolnost.
Kyseliny, kofein a citlivější žaludek
V kávě není jen kofein. Obsahuje i další látky, třeba chlorogenové kyseliny, které ovlivňují chuť i účinky nápoje. Právě tyto složky podle studií zveřejněných v časopise Gut podporují vylučování kyseliny chlorovodíkové v žaludku.
U zdravého člověka si s tím organismus většinou poradí. Pokud ale někdo trpí refluxní chorobou jícnu, kdy se kyselý obsah vrací zpět nahoru, může být káva spouštěčem obtíží. Typicky se objeví pálení žáhy, kyselá chuť v ústech, někdy i chronický kašel. Odborníci z České gastroenterologické společnosti proto radí sledovat vlastní reakce a podle nich upravit množství nebo sílu kávy.
Záleží i na tom, jak kávu připravíte
Rozdíl není jen v chuti. Espresso připravované pod tlakem má jiné složení než klasická filtrovaná káva. Papírový filtr dokáže zachytit část diterpenů – konkrétně cafestol a kahweol. A právě tyto látky jsou spojovány se zvýšením hladiny cholesterolu, jak popisuje například American Journal of Clinical Nutrition.
Někomu může vyhovovat káva s nižší aciditou. Některé odrůdy z Latinské Ameriky mívají přirozeně méně kyselin, roli hraje i stupeň pražení. Tmavší pražení obvykle znamená nižší kyselost, chuť je ale výraznější, někdy až nahořklá.
Důležité je i načasování. Když si dáte kávu po jídle, kyselina se váže na potravu a riziko podráždění klesá. Naopak silná káva vypitá ve stresu může produkci kyseliny ještě podpořit. Stres totiž aktivuje nervový systém a trávení tím dostává zabrat, i když si to často neuvědomujeme.
Kdy už raději k lékaři
Občasné pálení žáhy po vydatném obědě nebo silné kávě není hned důvod k panice. Pokud se ale potíže vracejí několikrát týdně, přidá se bolest při polykání či nevysvětlitelný úbytek váhy, je lepší situaci nepodceňovat. Dlouhodobý reflux může vést k zánětu jícnu a dalším komplikacím, které už samy nezmizí.
Lékaři zároveň zdůrazňují, že samotná káva žaludeční vředy nezpůsobuje. Nejčastěji za nimi stojí bakterie Helicobacter pylori nebo dlouhodobé užívání některých léků proti bolesti. Káva však může existující problém zhoršit, zvlášť pokud je žaludek podrážděný už předtím.
Kolik šálků je ještě v pořádku
Evropský úřad pro bezpečnost potravin uvádí jako bezpečný limit pro zdravého dospělého zhruba 400 miligramů kofeinu denně. To odpovídá přibližně čtyřem espressům, záleží ale na konkrétní přípravě i velikosti šálku. U citlivějších lidí se mohou potíže objevit mnohem dříve.
Praktická rada není složitá. Nepijte kávu nalačno, zkuste ji zařadit až po jídle a vnímejte, jak na ni reagujete. Někdy pomůže menší porce, jindy slabší příprava. Někomu vyhovuje bezkofeinová varianta – i ta sice obsahuje malé množství kofeinu, ale bývá snesitelnější.
Káva sama o sobě nemusí být nepřítel. Naopak, řada studií spojuje její střídmou konzumaci s nižším rizikem některých onemocnění, třeba cukrovky 2. typu. Rozhodující je umírněnost a trochu selského rozumu. Žaludek si obvykle řekne, když je toho na něj moc, a není dobré jeho signály přehlížet.
Zdroje: who.int, efsa.europa.eu, gut.bmj.com, ajcn.nutrition.org
