Kolik musíte měsíčně vydělávat, abyste patřili do vyšší střední třídy a brali více než 90 % lidí na světě?

Patřit do vyšší střední třídy neznamená jen mít slušný plat. V globálním měřítku jde o příjem, který vás řadí mezi nejbohatší desetinu planety. Kolik tedy musíte měsíčně vydělávat, abyste se dostali nad 90 procent světové populace? Čísla vás možná překvapí.

Debata o příjmech se často točí kolem českých reálií. Jenže světová perspektiva vypadá úplně jinak. Podle dat Světové banky a OECD žije velká část planety s příjmem, který by v Česku nepokryl ani základní náklady na bydlení. Pokud proto porovnáváme globálně, hranice vyšší střední třídy je nižší, než si většina lidí myslí.

Ekonomové při srovnání používají takzvanou paritu kupní síly. Tento pojem vyjadřuje, kolik si za stejnou částku koupíte v různých zemích. Díky tomu lze férově porovnat příjmy Američana, Čecha i obyvatele Indie.

Kolik vydělává horních 10 procent světa

Analýzy vycházející z databází Světové banky a projektu World Inequality Database ukazují, že do horních deseti procent globální příjmové distribuce se dostanete přibližně s čistým ročním příjmem kolem 40 tisíc dolarů v paritě kupní síly. To odpovídá zhruba 75 až 90 tisícům korun měsíčně podle aktuálního kurzu.

Jinými slovy, český zaměstnanec s hrubou mzdou okolo 100 tisíc korun měsíčně se s velkou pravděpodobností pohybuje mezi nejbohatšími deseti procenty lidí na světě. V globálním měřítku je to velmi vysoká laťka, i když v Praze už tak výjimečně nepůsobí.

Vyšší střední třída není jen o platu

Samotný příjem je jen část příběhu. Ve zprávě Global Wealth Report upozorňuje Credit Suisse opakovaně na to, že důležitější než výplatní páska bývá majetek. Do vyšší střední třídy v bohatších zemích většinou spadají domácnosti, které nejen slušně vydělávají, ale taky něco vlastní – typicky byt či dům, mají vytvořenou rezervu a alespoň základní investice.

Čisté jmění se počítá jednoduše: aktiva minus dluhy. Máte-li nemovitost za 8 milionů a k tomu čtyřmilionovou hypotéku, rozdíl je 4 miliony korun. A právě tahle částka o finanční síle často vypovídá víc než samotný měsíční příjem, i když se na to někdy zapomíná.

OECD definuje vyšší střední třídu jako domácnosti s příjmem mezi 75 a 200 procenty mediánu dané země. Medián přitom není průměr, ale prostřední hodnota – polovina lidí je nad ní a polovina pod ní. V Česku se mediánová mzda drží okolo 40 tisíc korun hrubého, takže hranice vyšší střední třídy začíná někde kolem 60 tisíc měsíčně a pokračuje výš. V globálním pohledu je už tohle nadprůměr, i když doma to tak působit nemusí.

Proč může stačit méně, než čekáte

Data Světové banky ukazují, že víc než polovina světové populace žije s příjmem pod 10 dolarů na den. To znamená méně než 7 tisíc korun za měsíc. Ten rozdíl je těžko představitelný. I běžný český zaměstnanec se tak v celosvětovém srovnání pohybuje poměrně vysoko.

Je ale fér dodat, že podobná čísla mají své limity. Náklady na bydlení, energie nebo služby jsou v Evropě úplně jinde než v mnoha rozvojových zemích, takže stejná suma peněz má jinou váhu. Příjem, který vás statisticky posune mezi horních deset procent světa, z vás v Praze automaticky milionáře neudělá.

Přesto tenhle pohled dává smysl. Člověk si snadno zvykne porovnávat se jen se svým okolím a pak má pocit, že je „někde uprostřed“. Jakmile ale příjem zasadíte do světového rámce, vyjde z toho trochu jiný obrázek.

Chcete-li si tedy udělat jasno, sledujte několik věcí najednou. Nejen čistý měsíční příjem – zhruba od 80 tisíc korun výš už se v globálním měřítku bavíme o horní desetině. Důležitá je i tvorba majetku, ať už jde o vlastní bydlení, investice nebo jiná aktiva. A v neposlední řadě stabilita, tedy schopnost fungovat bez přehnaných dluhů a od výplaty k výplatě.

Globální statistiky říkají v zásadě jediné: to, co doma považujeme za běžný standard, je jinde spíš výjimka. Perspektiva se mění rychle – a někdy víc, než bychom čekali.

Zdroje: worldbank.org, oecd.org, wid.world, credit-suisse.com