Na české zahrady se valí pohroma, která vás může připravit o úrodu na příští 3 roky

Jednou sucho, pak přívalový déšť – a mezi tím se tiše množí škůdce, který dokáže poničit půdu klidně na několik sezon dopředu. Zahrádkáři napříč republikou mluví o slabší úrodě a odborníci upozorňují, že nejde jen o výkyv jednoho léta. Kdo nezareaguje včas, může následky řešit ještě tři roky.

V hlavní roli jsou přemnožení hraboši a další půdní škůdci. Mírné zimy jim nahrávají, stejně jako dlouhá suchá období. Český hydrometeorologický ústav opakovaně uvádí, že poslední roky patří k nejteplejším od začátku měření. A když zima nepřinese delší mrazy, přirozená úmrtnost škůdců zůstává nízká. Suchá, tvrdší půda jim navíc usnadňuje budování nor.

Z problému polí se postupně stává problém zahrad. Hraboš polní se nevyhýbá zelenině, mladým stromkům ani okrasným keřům. Jakmile poškodí kořeny, rostlina chřadne, někdy odejde úplně. Obnova výsadby i samotné půdy pak zabere víc času, než by si kdo přál.

Přemnožení hraboši jako důsledek změny klimatu

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský uvádí, že populační vlny hrabošů se objevují zhruba po třech až pěti letech. Jenže v poslední dekádě jsou častější a výraznější. Kombinace teplých zim, menšího počtu predátorů a rozsáhlých ploch bez hlubší orby vytváří téměř ideální podmínky.

Samice může mít několik vrhů do roka, a v jednom klidně až deset mláďat. Populace pak roste až překvapivě rychle. Na malé zahradě stačí pár jedinců – během jediné sezony se z nich stane kolonie, která podryje záhony i trávník, ani nevíte jak.

Proč škody trvají i několik let

Nejde jen o okousané kořeny, jak se někdy myslí. Hraboši vytvářejí rozsáhlé systémy chodeb a tím rozrušují strukturu půdy. Ta pak ztrácí soudržnost i schopnost držet vodu. V období sucha je to znát dvojnásob – rostliny nemají odkud brát vláhu.

Odborníci z Mendelovy univerzity v Brně upozorňují, že po silném napadení bývá nutná regenerace půdy pomocí organické hmoty. Kompost, zelené hnojení, návrat mikrobiálního života. Bez něj se živiny hůř rozkládají a rostliny stagnují. Když je půda vyčerpaná, projeví se to i další roky, nejen ten první.

Problém nastává i u mladých stromků. Poškozené kořeny znamenají horší zakořenění a někdy postupné odumírání. Vysadit nový strom je jednoduché, ale čekat tři až pět let na plody už méně. Pro řadu zahrádkářů je to citelná ztráta, i finanční.

Jak poznat, že je zahrada v ohrožení

Typickým signálem jsou čerstvé hromádky hlíny nebo propadající se místa v trávníku. Někdy si všimnete náhle vadnoucích rostlin, které ještě včera vypadaly zdravě. Pod povrchem bývají mělké chodbičky, stačí lehce rýpnout rýčem a narazíte na síť tunelů.

Svou roli hraje i úbytek přirozených nepřátel. Sova, poštolka či lasice dokážou populaci držet na uzdě, jenže v příměstských oblastech ubývá míst k hnízdění. A bez predátorů se hraboši šíří rychleji, než by bylo zdrávo.

Co můžete udělat ještě letos

Zásadní je nečekat. Kombinace prevence a rychlé reakce bývá účinnější než jednorázový razantní zásah. Pravidelně kontrolujte záhony, narušená místa sešlápněte nebo uduste, aby se chodby propadly. Pomoci mohou i mechanické pasti či ochranné koše ke kořenům mladých stromků.

• Podpořte přirozené predátory – například instalací berliček pro dravce.
• Doplňujte do půdy kompost a využívejte zelené hnojení, struktura se zlepší postupně.
• Na podzim zvažte hlubší rytí, které naruší zimní úkryty škůdců a omezí jejich přezimování.

Chemické přípravky jsou až poslední možnost. Jejich použití podléhá pravidlům a ÚKZÚZ opakovaně varuje před neodbornou aplikací, která může ohrozit domácí zvířata i volně žijící druhy. Tady se vyplatí opatrnost.

Situace sice nevypadá dobře, ale není bez řešení. Vyžaduje však důslednost a trochu trpělivosti. Kdo letos škody podcení, může příští sezonu začínat téměř od nuly. Zahrada totiž potřebuje péči průběžně, ne až ve chvíli kdy se objeví první hromádka hlíny.

Zdroje: chmi.cz, ukzuz.cz, mendelu.cz