Počasí udělalo další otočku. To, co mělo přijít až později, může zasáhnout Česko mnohem dřív
Předpověď počasí se během pár dnů výrazně proměnila a překvapila i samotné meteorology. Ochlazení, o kterém se ještě nedávno mluvilo až v souvislosti s druhou polovinou měsíce, může podle nových výstupů modelů dorazit podstatně dříve. Spolu s chladnějším vzduchem mají přijít i srážky, na horách není vyloučen ani návrat sněžení.
Numerické modely, z nichž vychází i Český hydrometeorologický ústav, během posledních dvou dnů upravily výhled pro střední Evropu. Místo teplého jihozápadního proudění se začíná prosazovat studenější vzduch od severu. Takové změny obvykle souvisí s přeskupením tlakového pole nad Atlantikem a Skandinávií, i když detaily se ještě mohou lehce posunout.
Nejde přitom jen o kosmetickou úpravu předpovědi. Denní teploty mohou během krátké doby spadnout o několik stupňů. Z hodnot, které byly nad dlouhodobým průměrem, se tak můžeme dostat pod něj – a to docela rychle.
Studená fronta dorazí rychleji, než se čekalo
Za obratem stojí prohlubující se tlaková níže nad severovýchodem Evropy. Ta k nám stáhne chladnější a vlhčí vzduch. Rozdíl oproti původním odhadům činí zhruba tři až pět dnů, což je u podobných synoptických situací poměrně výrazné.
Studená fronta je rozhraní mezi teplou a studenou vzduchovou hmotou. V praxi to znamená náhlý pokles teplot, vítr a srážky – někde jen přeháňky, jinde vytrvalejší déšť. Ve vyšších polohách může při teplotách kolem nuly znovu poletovat sníh, i když půjde spíš o přechodnou epizodu.
Teploty klesnou pod průměr, vrátí se i vydatnější déšť
Dlouhodobý teplotní normál z let 1991 až 2020 počítá pro toto období s maximy okolo 10 až 12 °C. Aktuální výhled ale pracuje spíše s hodnotami kolem sedmi stupňů, místy i nižšími. V noci mohou teploty klesat k bodu mrazu, ojediněle možná i lehce pod něj.
Srážky by tentokrát měly být plošnější než v předchozích týdnech. To je podstatná zpráva hlavně pro zemědělce. Půda je po sušším závěru zimy na řadě míst stále méně nasycená, zejména v hlubších vrstvách. Projekt Intersucho opakovaně upozorňuje na deficit vláhy v některých regionech.
Vydatnější déšť by mohl situaci alespoň částečně zlepšit. Pokud se ale ochlazení prosadí rychle a bez přechodu, hrozí ranní mrazy. A ty už představují problém pro ovocné stromy v květu. Kombinace teplého začátku jara a následného ochlazení bývá pro sady kritická, někdy stačí jediná chladná noc.
Proč jsou podobné výkyvy častější
Rychlé změny počasí nejsou ve střední Evropě ničím výjimečným. Česká republika leží na pomezí oceánského a kontinentálního klimatu, takže se zde střídají různé vzduchové hmoty poměrně často. V posledních letech je ale patrná větší rozkolísanost – jednou nadprůměrné teplo, pak náhlý propad.
Klimatologové dlouhodobě upozorňují, že globální oteplování neznamená jen pozvolný růst průměrné teploty. Atmosféra, která je teplejší, pojme víc vodní páry, a tím roste i potenciál pro intenzivní srážky. Zároveň může docházet k narušení stability polárního proudění, což usnadní vpády studeného vzduchu do nižších zeměpisných šířek. Není to tedy úplně paradox, spíš důsledek složitějších procesů.
V běžném životě to znamená jediné – sledovat aktuální výstrahy a nepodcenit oblečení, hlavně ráno. Řidiči by měli počítat s mokrými silnicemi, na horách i s horší dohledností. Počasí se zkrátka znovu přepsalo během pár dnů a stabilnější jarní režim si zřejmě ještě chvíli počká.
Zdroje: chmi.cz, intersucho.cz, nasa.gov, ipcc.ch
document.addEventListener(„DOMContentLoaded“,function(){const e=document.querySelector(‚img[fifu-featured=“1″]‘);if(!e)return;const t=e.closest(„figure“)||e.parentElement;if(t.querySelector(„figcaption“))return;const i=document.createElement(„figcaption“);i.textContent=“Zdroj: Pexels.com“,i.style.fontSize=“12px“,i.style.color=“#000″,i.style.textAlign=“center“,i.style.position=“relative“,i.style.top=“0px“,t.appendChild(i)});
