Senioři mohou nechtěně platit víc jen proto, že si roky nezkontrolovali jednu běžnou položku

Stačí jediný údaj na faktuře a z rodinného rozpočtu může každý rok potichu zmizet několik tisíc korun. Řada seniorů si dlouhé roky neověřila, jestli má správně nastavenou distribuční sazbu elektřiny nebo plynu – a právě ta přitom výslednou cenu výrazně ovlivňuje.

Nejde jen o cenu za spotřebované kilowatthodiny, na kterou se většina lidí dívá jako první. Důležitá je i distribuční sazba, tedy tarif, podle něhož distributor počítá regulovanou část ceny za dopravu energie. Liší se podle toho, jak domácnost elektřinu používá. Jiný tarif mívá malý byt, kde se jen svítí a vaří, jiný rodinný dům s bojlerem nebo přímotopy.

Energetický regulační úřad opakovaně upozorňuje, že změny ve způsobu využívání elektřiny je potřeba hlásit. Když například domácnost přestane topit elektřinou, ale ponechá si dvoutarifní sazbu určenou pro vytápění, může zbytečně odvádět vyšší měsíční platby za jistič. A to i když už výhodu levnějšího proudu prakticky nevyužije.

Distribuční sazba rozhoduje víc, než si mnozí myslí

Právě distribuční sazba určuje výši platby za takzvaný rezervovaný příkon. Zjednodušeně řečeno jde o to, kolik elektřiny může domácnost v jednu chvíli maximálně odebírat. Od toho se odvíjí velikost hlavního jističe – a čím je vyšší, tím vyšší bývá i pravidelný měsíční poplatek. Bez ohledu na to, jestli takový výkon skutečně potřebujete.

Typická situace? V domě zůstane po letech jen jeden člověk. Elektrický bojler nahradil plynový, přímotopy se už nepoužívají. Jistič ale zůstal původní, dimenzovaný na úplně jiný provoz. A rozdíl v ročních nákladech pak může dělat klidně několik tisíc korun.

Jistič se zkrátka nemění automaticky, zůstane tak jak byl nastaven před dvaceti lety. Přitom právě on má přímý dopad na pravidelnou platbu, kterou domácnost odvádí každý měsíc. Podle údajů Energetického regulačního úřadu tvoří regulovaná složka ceny podstatnou část celkové faktury za elektřinu – jenže mnoho lidí sleduje hlavně cenu za kilowatthodinu a fixní poplatky přehlíží.

Podobné je to s dvoutarifní sazbou. Ta dává smysl tam, kde se skutečně využívá levnější proud v určených hodinách, typicky v noci. Pokud už ale domácnost nemá akumulační kamna ani jiný spotřebič, který by nízký tarif využil, zůstává jen vyšší paušál. Úspora žádná, spíš naopak.

Jak zjistit, zda neplatíte zbytečně moc

Kontrola přitom není nijak složitá. Otevřete poslední vyúčtování a projděte tři základní údaje:

• označení distribuční sazby (například D02d, D45d apod.)
• velikost hlavního jističe před elektroměrem
• měsíční platbu za rezervovaný příkon

Nejste-li si jistí, jestli sazba odpovídá tomu, jak dnes elektřinu používáte, je dobré zavolat dodavateli nebo distributorovi. Měli by vysvětlit podmínky změny i případné kroky, které jsou s tím spojené. Přehled sazeb a jejich pravidel zveřejňuje také Energetický regulační úřad na svém webu, i když orientace v nich nemusí být na první pohled úplně jednoduchá.

Úprava velikosti jističe už může znamenat zásah elektrikáře a následnou revizi. Cena se většinou pohybuje v řádu několika tisíc korun, podle konkrétní situace. Pokud ale domácnost platí zbytečně vysoký paušál delší dobu, návratnost bývá poměrně rychlá – někdy rok, jindy dva. Pak už se úspora projeví naplno.

Pozor i na plyn a staré smlouvy

Podobný problém se objevuje i u plynu. Mnozí senioři mají smlouvy uzavřené před deseti či patnácti lety a od té doby je prakticky nekontrolovali. Jenže trh se mezitím změnil a rozdíly mezi jednotlivými produkty mohou být výrazné, jak ukazují data Českého statistického úřadu i Energetického regulačního úřadu.

Nejde o bezhlavé přecházení k jinému dodavateli. Spíš o to podívat se, jaké jsou aktuální podmínky a jestli stávající smlouva dává smysl. U smluv na dobu neurčitou se vyplatí projít ceník, zjistit zda nejsou k dispozici nové tarify nebo třeba věrnostní program. Někteří dodavatelé nabízejí zvýhodnění pro seniory, jiní slevu za elektronickou komunikaci – i to může hrát roli.

Doporučení je vlastně prosté. Jednou ročně si sednout k vyúčtování, projít sazbu, jistič i typ smlouvy. Když si člověk neví rady, může se obrátit na spotřebitelské poradny, které jsou zdarma. Zabere to půl hodiny, možná o něco víc, ale v době rostoucích nákladů se i taková drobnost vyplatí.

Zdroje: eru.cz, czso.cz, dtest.cz, mpo.gov.cz