Tato jedovatá rostlina roste v českých zahradách častěji, než si lidé myslí. Děti ji přitom mohou považovat za neškodnou
Tis červený je v Česku velmi oblíbenou okrasnou dřevinou. Potkáte ho na zahradách, u školních plotů i mezi náhrobky na hřbitovech. Většina lidí ho bere jako obyčejnou součást zeleně a nijak zvlášť nad ním nepřemýšlí. Přitom jde o jednu z nejtoxičtějších rostlin, které u nás běžně rostou. A malé děti? Ty mohou jeho červené „kuličky“ snadno považovat za něco k snědku.
Tis červený (Taxus baccata) je stálezelený keř nebo strom. Zahradníci si ho cení hlavně proto, že dobře snáší řez a dá se tvarovat téměř do jakékoliv podoby. Často tvoří husté živé ploty, někdy stojí jako samostatný strom uprostřed zahrady. Právě tahle běžnost je ale trochu zrádná.
Nejnebezpečnější jsou jehlice a hlavně semena ukrytá v červeném míšku – což není bobule, i když tak vypadá. Samotná dužnatá část jedovatá není, problém je tvrdé semeno uvnitř. Obsahuje alkaloidy zvané taxiny, které dokážou zasáhnout srdce a jeho činnost. Stačí aby se semeno rozkouslo.
Proč je tis tak nebezpečný
Podle informací Státního zdravotního ústavu může požití částí tisu vyvolat vážnou otravu. Účinné látky působí přímo na srdeční sval. Může dojít k poruchám rytmu, poklesu krevního tlaku a v krajním případě i k selhání srdce. Největší riziko představují rozdrcená semena nebo větší množství jehlic.
Otrava se zpočátku projevuje poměrně nenápadně – nevolnost, zvracení, bolest břicha. Někdy se přidá závrat, slabost, pocit na omdlení. U těžších stavů dochází i k poruchám vědomí. První příznaky se přitom mohou objevit už během hodiny, což situaci komplikuje.
Děti lákají červené plody
Jasně červený míšek působí na děti jako malé ovoce. Leskne se, je měkký a na rozdíl od jehličí nevypadá nijak hrozivě. Pokud ale dítě semeno rozkouše, toxické látky se uvolní. A právě to je problém.
Toxikologické informační středisko při Všeobecné fakultní nemocnici v Praze řeší každoročně dotazy i konkrétní případy, kdy došlo k podezření na požití tisu. Odborníci upozorňují, že u dětí rozhoduje hlavně poměr dávky k tělesné hmotnosti. To, co by dospělému nemuselo způsobit vážnější potíže, může být pro malé dítě mnohem nebezpečnější.
U dospělých je obvykle nutné větší množství, aby nastaly vážné komplikace, ale jistota to není nikdy. Zvýšené riziko se týká také zvířat. Koně nebo skot jsou na tis mimořádně citliví, což potvrzují i veterinární studie zaměřené na rostlinné otravy. Stačí relativně malé množství a následky bývají fatální.
Kde se s tisem setkáte nejčastěji
Tis se hodně používá do živých plotů, protože dobře roste i ve stínu a snese pravidelné tvarování. Často ho najdete na starších zahradách, kde může růst klidně desítky let bez větší péče. Oblíbený je také u kostelů a na hřbitovech – symbolizuje totiž dlouhověkost a vytrvalost.
Na veřejných místech může být problém v tom, že si děti hrají bez dozoru a nikoho nenapadne, že právě tenhle keř je potenciálně nebezpečný. Navíc si ho lidé snadno spletou s jinými jehličnany a jeho toxicitu podcení, což není úplně dobrý nápad.
Jak minimalizovat riziko
Máte-li tis na zahradě a doma malé děti, stojí za to se zamyslet nad jeho umístěním. Keř lze pravidelně stříhat tak, aby netvořil plody – tím se riziko sníží, i když nezmizí úplně. Důležité je také děti opakovaně upozorňovat, že z keřů a stromů se nic nejí bez vědomí dospělého, i když to vypadá lákavě.
Pokud vznikne podezření na požití, jednejte rychle. Doporučuje se co nejdříve kontaktovat Toxikologické informační středisko nebo vyhledat lékaře. Nevyvolávejte zvracení bez předchozí konzultace, mohlo by to stav zhoršit. Rychlá reakce hraje zásadní roli.
Tis červený je bezpochyby esteticky hodnotná a tradiční dřevina. To se mu upřít nedá. Zároveň ale patří k nejjedovatějším rostlinám, které u nás běžně rostou. Stačí trochu nepozornosti – a z okrasného keře může být vážný zdravotní problém.
Zdroje: szu.cz, tis-cz.cz, vfn.cz, ncbi.nlm.nih.gov
