Tohle je největší omyl při nákupu másla. Lidé sledují cenu, ale podstatné je úplně jinde

Ceny másla létají nahoru a dolů víc než dřív a většina lidí reaguje po svém – sleduje akční letáky a sáhne po nejlevnější kostce. Jenže právě tady bývá kámen úrazu. Cenovka totiž sama o sobě skoro nic neříká o tom, co si vlastně odnášíte domů.

Data Českého statistického úřadu ukazují, že průměrná cena másla se v posledních letech měnila klidně o desítky procent ročně. Není divu, že se z něj stal takový symbol zdražování. Odborníci ale opakují, že kvalitu podle ceny poznat nejde, nebo jen velmi těžko.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce uvádí jasné minimum – máslo musí mít alespoň 80 % mléčného tuku. To je základ daný evropskou legislativou. Jenže tím výběr teprve začíná, ne končí.

Obsah tuku a vody je důležitější než sleva

Za opravdu kvalitní se považuje máslo s obsahem tuku kolem 82 procent. Dvě procenta sem nebo tam nevypadají zásadně, ale rozdíl poznáte. Vyšší podíl tuku znamená méně vody, plnější chuť a lepší chování na pánvi.

Máslo s větším množstvím vody má tendenci se při smažení rychle přepalovat a také víc prská. Technologové z Výzkumného ústavu mlékárenského dlouhodobě upozorňují, že voda snižuje tepelnou stabilitu. Laicky řečeno – při vyšší teplotě se tuk rozpadá a chuť není tak výrazná jak by měla být.

Pokud tedy máslo používáte hlavně na vaření nebo pečení, vyplatí se podívat na složení. Akční cedulka je fajn, ale složení je důležitější.

Původ mléka a technologie výroby

Roli hraje i to, odkud pochází samotné mléko. Výrobky z české suroviny procházejí kontrolami kvality i čerstvosti podle tuzemských pravidel. U dovozových másel může být kvalita srovnatelná, to ano, jen cesta od farmy k výrobci bývá delší a spotřebitel často netuší, z jaké země mléko skutečně je.

Záleží také na způsobu výroby. Tradiční stloukání smetany je pomalejší proces, ale zachovává přirozené aroma a chuť. Naproti tomu průmyslová kontinuální výroba je efektivní a levnější. Výsledek splní normy, jen chuť může působit plošeji.

Samostatnou kapitolou je farmářské máslo. Vyrábí se v menších dávkách, někdy z nepasterované nebo jen šetrně ošetřené smetany. Chuť bývá výraznější, někdy až lehce nasládlá. Na druhou stranu má kratší trvanlivost a je potřeba hlídat datum výroby, ne jen minimální trvanlivost což si málokdo uvědomí.

Barva není měřítko kvality

Někteří zákazníci vybírají podle odstínu. Čím žlutější, tím lepší – říká se. Ve skutečnosti barvu ovlivňuje hlavně krmivo krav. V létě, kdy se pasou na čerstvé trávě, obsahuje mléko víc beta karotenu a máslo má sytější tón. V zimě je světlejší, někdy skoro bílé.

Potravinářská komora ČR upozorňuje, že samotná barva nic nevypovídá o výživové hodnotě. Pokud výrobce přidá povolené přírodní barvivo, musí to uvést na obalu. Dává tedy větší smysl číst etiketu než hodnotit odstín přes fólii.

Jak máslo doma skladovat

I kvalitní výrobek můžete znehodnotit špatným skladováním. Máslo snadno nasává pachy z okolí a zároveň oxiduje – reaguje s kyslíkem. Výsledkem je žluknutí, při kterém se mění chuť i vůně a už to prostě není ono.

Doporučuje se uchovávat ho při teplotě do 8 °C, ideálně v původním obalu nebo v uzavřené máselničce. Kdo kupuje do zásoby, může máslo bez obav zmrazit. Nízká teplota zpomalí chemické procesy a kvalita zůstane po rozmrazení překvapivě dobrá.

Jestli si chcete při nákupu vybrat lépe, hlídejte hlavně tři věci:

• obsah tuku,
• původ mléka,
• datum výroby.

Cena může napovědět, ale rozhodně není zárukou. U potraviny, kterou si mnoho lidí maže na chleba téměř denně, se pár vteřin čtení etikety opravdu vyplatí, i když spěcháte.

Zdroje: czso.cz, szpi.gov.cz, vuom.cz, pkcr.cz