Dlouholetý vztah? Známe 4 úžasné tipy, jak po vás váš muž zase bude šílet…

Nuda je vedlejším účinkem intimity. Mnozí sexuologové a pároví terapeuti však důrazně popírají oblíbenou tezi, že blízkost je zabijákem lásky. Tvrdí, že za sexuální útlum u mnoha párů není zodpovědná nadměrná blízkost, ale naopak nedostatek intimity.

Párový terapeut Hans Jellouschek se setkává s mnoha páry, které stále dobře fungují na týmové úrovni, ale už nemají téměř žádný sex. Za důležité předpoklady sblížení považuje vnímavost a oddanost. „Nebezpečí dlouhodobých vztahů však spočívá v tom, že se partneři vnímají pouze jako tým nebo rodiče,“ říká Jellouschek. „Pokud však zanedbáváte erotiku a žijete pouze podpůrným přátelstvím, ztrácíte partnerskou soudržnost. Zatímco rodičovský a pracovní pár žije ze spolupráce a sdílené odpovědnosti, milující pár funguje pouze díky vzájemné oddanosti, a to i v tělesné oblasti,“ říká párový terapeut. „Mnozí nechápou, že sex a erotika nejsou jen třešničkou na dortu partnerského vztahu. Milování je spíše základem pro to, aby fungovaly i ostatní oblasti“, uvádí magazín Psychologie-heute.

Sexuální psycholog Christoph Ahlers popisuje pocit fyzického přijetí milovanou osobou jako „skutečný životní prostředek, z něhož živíme svou duši „. Sex je nejintimnějším a nejsmyslnějším způsobem, jak tuto existenciální touhu uspokojit: „Když jsem odhalený, obnažený, svlečený a nahý – a ten druhý mě takhle chce, takhle mě přijímá a dává mi to fyzicky pocítit, pak to v sobě skrývá obrovskou hloubku naplnění. Při vší nezbytné nezávislosti láska bezpodmínečně potřebuje také blízkost: fyzickou i citovou. Z toho naopak vyplývá, že se nechceme ukazovat nazí a zranitelní někomu, kdo nás neustále přehlíží a zraňuje. Kdo chce důvěrně milovat, musí se stát důvěrným.„

Vrať mi ten pocit!
Mezi prací, rodinou, přáteli a koníčky se erotika v mnoha vztazích dostává na vedlejší kolej. V určitém okamžiku se mnoho párů přestane líbat, dotýkají se jeden druhého méně často, prostě jen „fungují“.

Párový terapeut Jellouschek předepisuje dva účinné léky pro páry, jejichž láska usnula: prostor a čas. Povzbuzuje milostně unavené, aby spolu opět zašli do divadla nebo do kina a popovídali si. O tom, co je pro oba opravdu důležité, jak vidí svět. A znovu se fyzicky sblížit. Líbání, hlazení, doteky: „U mnoha lidí sex znovu funguje, když začnou navazovat kontakt s kůží. I když není po dlouhé abstinenci okamžitě divoká a nespoutaná.

Hledání pohřbených citů
Při „terapii zaměřené na emoce“ psycholog hledá pohřbené city u párů, které o sebe v průběhu let ztratily erotický zájem. Páry se například dozvědí, co znamená, že on jí neustále dělá scény, jakmile se profesionálně stýká s jiným mužem. Pocit, který se skrývá za jeho zuřivou žárlivostí, může být: „Bojím se, že mě opustíš, protože jsem si tím už mnohokrát prošel.“ Partneři se dozvědí, že mnoho slovních útoků není založeno na zlém úmyslu, ale na zranitelnosti a traumatických zážitcích z předchozích vztahů.

Párová terapeutka pravidelně zažívá se svými klienty dojemné chvíle, kdy se ti, kteří jsou vztahem již vyčerpáni, se odváží svěřit si navzájem své nejintimnější pocity a také obavy. Pak se najednou spontánně vezmou do náruče, smějí se a pláčou spolu. Znovu pocítí blízkost k osobě, která pro ně byla už cizí. „Velmi často se projevují pozitivní účinky na sexualitu,“ uvádí Kliever.

Pokud se naopak cítíte ve vztahu s partnerem nejistí, je stále obtížnější se k němu přiblížit, a to i po sexuální stránce. Tato nejistota často souvisí s křehkým sebevědomím – zejména pokud druhého člověka velmi milujete. „Čím větší je láska, tím citlivější jsme a tím citlivěji reagujeme na jakoukoli potenciálně negativní zprávu,“ říká Kliever. „Zranitelnost a láska jdou ruku v ruce.“ Odhalování slabostí nás činí zranitelnými a mnohé děsí: „Ale bez toho, abychom se ukázali, se nemůžeme skutečně setkat – to platí i v sexuální rovině.“

Rozšíření erotického repertoáru
Americký sexuální terapeut David Schnarch je přesvědčen, že klíčem ke zralé a dospělé sexualitě je vlastní osobnost a autonomie. Chcete-li skutečně milován, musíte být nezávislým na tom, co Schnarch nazývá „zrcadlovým vnímáním sebe sama“. To znamená, že se člověk cítí milován pouze tehdy, když je v tom trvale utvrzován svým partnerem. „Necítíme sexuální touhu po partnerovi, kterého musíme neustále utvrzovat v tom, že nám na něm záleží,“ říká Schnarch. „

Podle Schnarche je jediným způsobem, jak čelit tendenci k sexuální nudě, rozšíření repertoáru známých sexuálních aktivit.

To mnohé děsí. Předběžný stud brání dobrému sexu. „Skutečně těžké je odhalit vlastní erotické preference a zvláštnosti,“ poznamenává Schnarch.

Odhalení sebe sama udržuje vášeň při životě
Smutnou ironií je, že většinou by partneři mohli dostat to, co je vzrušuje. Kdyby se jen odvážili si o to říci. Ve studii online projektu Theratalk se vedoucímu výzkumu Ragnaru Beerovi z univerzity v Göttingenu podařilo prokázat, že většina žen i mužů by byla ochotna splnit naprostou většinu sexuálních přání svých partnerů – pokud by o tom věděli. K překonání ostychu a studu nabízí Theratalk „Systém aktivace zdrojů“. Oba partneři si nezávisle na sobě proklikávají program a označují, co by chtěli vyzkoušet – od okusování ušního lalůčku až po bondage play.

Výsledkem je, že partneři dostanou pouze průsečík toho, co oba chtějí. „Nemusí se tak bát, že by jejich sexuální touhy toho druhého odpuzovaly,“ vysvětluje Beer. Hanebné sklony zůstávají tajemstvím – pokud se o ně partner nepodělí. Výsledky sexuologa Beera překvapily: „Páry nejenže jsou sexuálně spokojenější, protože objevují společné průsečíky, ale také začínají mluvit o sexuálních touhách.“ Sex v dlouhých vztazích tedy nemusí být ani zůstat nudný.

Na druhou stranu, naplnění sexuality nevyžaduje náročné techniky ani krabici s hračkami pro dospělé. Podle amerického výzkumníka manželských vztahů Johna Gottmana může sexy spodní prádlo úspěšně navodit romantický večer. „Ale odhalení vašeho vnitřního já zajistí, že vášeň časem nevyprchá.“ K probuzení dřímající touhy není třeba chytré strategie – stačí, když se dva lidé chtějí znovu začít milovat. Tělem, duší, kůží a vlasy.

Zdroj: Psychologie-heute.de, communityreachcenter.org