“Nevlastní matka mě dohnala k sebepoškozování, protože se líčím.“ Rozhovor s člověkem, který si ze své odlišnosti udělal image
Každý z nás se něčím liší, někdo více, někdo méně. Někteří se liší pozitivně, jiní negativně, někdo povahou, vzhledem nebo například stylem. A jiný třeba zájmy. Své o tom ví i Stanley Reczyňski, který si ze svého stylu udělal přednost.
V čem je Vaše odlišnost? Čím se ve společnosti lišíte?
Odlišuji se především vzhledem. Nosím především černou, například kalhoty s pentagonem, řetěz na tašce, kapesní hodinky, kožené boty, kanady s řetězem nebo motorkářské na podpatku. Nejvíce se asi liším tím, že se líčím a lakuji si nehty.
Kdy jste vlastně se svým odlišováním se začal? A inspiroval Vás někdo?
Začalo to na základní škole. Tehdy jsem koukal na anime, hodně jsem četl, taky jsem se často pral. To bylo i tím, že jsem poslouchal jinou hudbu než ostatní. Razantní změna pak začala když jsem poznal kapelu Black Veil Brides. V jejich hudbě jsem se našel, začal jsem se oblékat a česat jako členové kapely, a stal jsem se emařem.
Jak na to reagovala Vaše rodina?
Jejich reakce nebyla nijak kladná. Tehdy jsem žil jen s matkou, a když mě viděla poprvé nalíčeného a učesaného, řekla “Vypadáš jak buzna, takhle chodit nebudeš, jinak mi budeš dělat ostudu“. Když mě pak poprvé viděl otec, myslel si, že to je jen určitá fáze. Fáze, která dnes trvá už 5 let. Bral to ale klidně, jeho přítelkyně, moje nevlastní matka, která mě vlastně vychovala, to ale nebyla schopná další dva roky akceptovat. Utahovala si ze mě, měla různé narážky. To ve mě vzbuzovalo pocit, že se mnou není něco v pořádku. Vzpomínám si, jak řekla “Ty jsi přece eno, musíš být smutný a nemůžeš se smát. Ty jsi vlastně psychouš.“ Nakonec mě to dovedlo k sebepoškozování.
Zažil jste někdo posměch nebo urážky?
Zažil a zažívám dodnes. Ať už jsou to urážky, nevalné řeči nebo posměch. Kamkoliv jdu, jsem středem pozornosti. Některé skupiny lidí si mě pak všímají až moc a jsou vůči mě agresivní.
Proč si myslíte, že tak ostatní reagovali?
Upřímně, já sám netuším, proč jsou lidé tak zaujatí tím, jak vypadáme. Jestli se bojí menšiny nebo něčeho jiného, nového… Jsem prostě jiný, ale přesto jsem člověk jako oni. Taky mi teče krev, také dýchám vzduch…
Je to podle Vás výhoda, být odlišný?
Být výstřední má svá pro i proti. Záleží, jak se k tomu postavíte. Tím, jak vypadám, se dá hodně věcí ovlivnit, pozitivně i negativně. Každý si vás všimne, ale zase nesplynete s davem. Hodně lidí si od vás drží odstup, ale jiní jsou zase zvědaví, co jste zač.
zdroj: redakce – vlastní dotazování
