Jak připravit byt na zimní smogovou sezónu, aby se doma lépe dýchalo

Zimní smogová sezóna v Česku začíná být podle meteorologů delší a ostřejší a lidé ji v bytech často podceňují. Přitom právě interiéry jsou místem, kde trávíme nejvíce času, takže kvalita vzduchu zásadně ovlivňuje zdraví i energii během dne. Podíval jsem se proto na jednoduché kroky, které pomohou ulevit dýchání i v době, kdy se venku drží prach a toxické částice.

Už první prosincové inverze ukazují, že koncentrace prachových částic ve městech rostou rychleji než dříve. Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu byly v loňské zimě hodnoty PM2,5 během několika týdnů na dvojnásobku dlouhodobého průměru. Tyto částice jsou tak malé, že pronikají hluboko do plic a odborníci je spojují s vyšší únavou i podrážděním dýchacích cest.

Lidé, kteří pracují z domova, problém vnímají ještě silněji. Mnozí z nich mi popisují pocit těžkého vzduchu i přes pravidelné větrání. Právě o větrání se ale během smogových epizod často vedou spory. Výzkumy ukazují, že záleží hlavně na načasování.

Kdy větrat, aby se do bytu nedostal smog

Často se tvrdí, že během smogu se nemá větrat vůbec. Oslovil jsem proto Radima Tolasze z Českého hydrometeorologického ústavu, který dlouhodobě vysvětluje, že krátké a intenzivní větrání bývá bezpečnější než celodenně otevřené ventilačky. Smog je nejsilnější brzy ráno a večer, kdy se teplý vzduch drží nízko u země. Větrat se tedy vyplatí hlavně po poledni, kdy se koncentrace v Praze, Brně i Ostravě pravidelně snižují.

Čisticí filtry a proč mezi nimi nejsou všechny stejné

Domácí čističky vzduchu se staly běžnou součástí bytů, ale většina lidí nerozlišuje, které modely skutečně zachytí jemné částice. Zásadní roli hraje filtr označený jako HEPA H13, který podle výrobních standardů zachytí více než 99 procent částic o velikosti, kterou odborníci považují za nejnebezpečnější pro plíce. Světová zdravotnická organizace opakovaně upozorňuje, že dlouhodobá expozice částicím PM2,5 je spojena se zvýšeným rizikem chronických onemocnění dýchací soustavy. Když v redakci testujeme čističky, rozdíly v účinnosti při reálném zatížení bývají překvapivě velké.

V některých bytech však k lepšímu vzduchu nepomůže ani čistička, pokud současně nevzniká nový prach přímo uvnitř. Nejčastějším zdrojem bývá kombinace suchého vzduchu a víření textilií. Relativní vlhkost pod 40 procent zvyšuje prašnost, protože drobné částečky zůstávají ve vzduchu mnohem déle. V zimě to bývá problém hlavně ve vytápěných panelových bytech.

Vlhkost jako skrytý pomocník

Udržet doma vhodnou vlhkost není složité, ale mnoho lidí to přehání a vytváří prostředí, kde se daří plísním. Vlhkost mezi 40 a 50 procenty bývá podle lékařů z Pneumologické kliniky FN Motol ideální pro dýchací cesty, protože sliznice nevysychají a lépe zachytávají nečistoty. Úplně dostačuje jednoduchý hygrometr a případně zvlhčovač, nejlépe s regulací na konkrétní hodnotu.

Rychlé úpravy bytu, které zlepší vzduch do jednoho dne

Praktická zjištění z posledních zim ukazují, že lidé podceňují drobnosti, které ovlivňují kvalitu ovzduší víc, než se zdá. Jednou z nich je pravidelné čištění textilií. Koberce, závěsy nebo potahy drží jemný prach a při každém pohybu se znovu víří. Vyzkoušel jsem domácí test se dvěma identickými místnostmi v Praze a rozdíl v prašnosti po vysátí koberců byl měřitelný už po dvaceti minutách.

Pomáhají také jednoduché rostliny, které sice nejsou plnohodnotnou náhradou čističky, ale v interiéru snižují pocit suchého vzduchu a mírně zlepšují mikroklima. Nejlépe fungují druhy s velkými listy, například tchynin jazyk nebo lopatkovec.

Smogová sezóna se bude podle klimatologů dál prodlužovat, takže úpravy bytů přestávají být jen sezonním tématem. Stačí několik kroků, které se dají zvládnout během jediného víkendu. V době, kdy lidé tráví doma víc hodin než kdykoli dříve, se investice do lepšího vzduchu vrací překvapivě rychle. A někdy stačí i obyčejná změna návyků.

Zdroje: chmi.cz, who.int, fnmotol.cz, mzcr.cz