Poznáte příznaky nedostatku vitaminu D? Tělo varuje nenápadně
Cítíte se bez energie, bolí vás svaly a nachlazení se vrací častěji než dřív? Většina lidí to hodí na stres nebo přibývající roky. Přitom může jít o prostý nedostatek vitaminu D, který je v Česku překvapivě běžný a často zůstává dlouho bez povšimnutí.
Tento vitamin si tělo vytváří hlavně díky slunečnímu záření dopadajícímu na kůži. Jenže od podzimu do jara je slunce málo a syntéza výrazně klesá. Podle údajů Státního zdravotního ústavu má v zimě nízké hodnoty velká část populace, a netýká se to jen seniorů.
Nedostatek se většinou neozve dramaticky. Spíš nenápadně – dlouhodobá únava, horší soustředění, podrážděnost. Vitamin D přitom nehraje roli jen u kostí. Ovlivňuje hospodaření s vápníkem, ale také imunitu a správnou činnost svalů, což si mnoho lidí vůbec neuvědomuje.
Únava, bolesti i horší imunita
Lékaři upozorňují, že nižší hladina vitaminu D bývá spojena s častějšími infekcemi dýchacích cest. Světová zdravotnická organizace mluví o jeho významu pro regulaci imunity opakovaně. Pokud jste nemocní častěji než dřív a uzdravení trvá déle, možná stojí za to zkontrolovat krevní hodnoty.
Objevují se i bolesti svalů a kloubů. Ne ostré, spíš tupé a vleklé, které nejdou úplně vysvětlit námahou. Svalové buňky bez dostatku vitaminu D nepracují tak, jak by měly, rychleji se unaví a síla postupně mizí.

Když je deficit dlouhodobý, může se projevit i na kostech. U dospělých přispívá k rozvoji osteoporózy – tedy stavu, kdy kostní hmota ubývá a kosti jsou křehčí. Někdy stačí menší pád a zlomenina zápěstí nebo krčku stehenní kosti je na světě. A právě to bývá první zřetelný signál, že něco nebylo v rovnováze.
Kdo patří do rizikové skupiny
Riziko se zvyšuje po třicítce, zvlášť pokud člověk tráví většinu dne v kanceláři. Slunce minimum, pohyb mezi zdmi. Své udělá i pravidelné používání krémů s vysokým UV filtrem – chrání kůži, ale zároveň brání tvorbě vitaminu D. U lidí s nadváhou je situace složitější, tuková tkáň totiž část vitaminu „schová“ a tělo s ním pak hůř nakládá.
Vyšší pravděpodobnost nedostatku mají i lidé s tmavší pokožkou. K vytvoření stejného množství vitaminu potřebují více slunečního záření, což ve střední Evropě není vždy reálné.
Zapomenout nejde ani na jídelníček. Přirozené zdroje existují, například:
- tučné mořské ryby (losos, makrela),
- játra,
- vaječný žloutek.
Jenže upřímně, jak často se tyto potraviny objevují na talíři běžné rodiny? Spíš výjimečně.

Má smysl doplňky stravy
Hladinu vitaminu D odhalí jednoduchý krevní test. Sleduje se hodnota 25-hydroxyvitaminu D, která nejlépe ukazuje, jak na tom zásoby v těle skutečně jsou. Pokud vyjde nízká, lékař navrhne konkrétní dávkování. V zimních měsících bývá suplementace pro středoevropskou populaci často doporučovaná, ale vždy by měla vycházet z výsledků.
Je potřeba držet se doporučených dávek. Vitamin D patří mezi vitaminy rozpustné v tucích a při nadměrném užívání se může hromadit. To pak zatěžuje ledviny a rozhodí hladinu vápníku v krvi, což už není banalita.
Pokud vás tedy trápí nevysvětlitelná únava, opakované infekce nebo bolesti svalů, nepolykejte hned hrst tablet. Nejprve test, potom konzultace s lékařem. Někdy stačí drobná úprava jídelníčku a víc pobytu venku, jindy je doplněk na místě. Tělo většinou napovídá, jen tiše – a občas mu nenasloucháme tak, jak bychom měli.
Zdroje: who.int, szu.cz, mayoclinic.org, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov

