Kdo má naspořeno víc než 100 tisíc, měl by zpozornět. Inflace není váš jediný nepřítel, banky chystají změnu

Máte na účtu víc než 100 tisíc korun a necháváte je ležet na běžném účtu? Pak byste měli zbystřit. Inflace sice v posledních měsících zpomalila, ale hodnotu úspor dál ukusuje. A banky zároveň připravují změny, které mohou část střadatelů připravit o pohodlí i o peníze.

Podle údajů České národní banky drží domácnosti na běžných účtech stovky miliard korun. Část z nich leží bez úroku nebo s úrokem hluboko pod dvěma procenty. Přitom i při inflaci kolem tří procent ročně ztrácí sto tisíc korun během jediného roku reálně několik tisíc na kupní síle.

Jenže nejde jen o inflaci. Bankovní domy v posledních měsících upravují sazebníky a zpřísňují podmínky pro vedení účtů zdarma. A právě to může dopadnout na lidi, kteří mají vyšší zůstatky, ale jinak účet aktivně nevyužívají.

Poplatky se vracejí zadními vrátky

Banky dlouhé roky lákaly klienty na účty bez poplatků. Teď se situace mění. Některé instituce podmiňují nulové vedení účtu minimálním počtem plateb kartou nebo pravidelným příjmem. Pokud podmínky nesplníte, zaplatíte i několik stovek korun měsíčně.

Finanční analytik společnosti Broker Consulting Martin Novák v rozhovorech pro česká média opakovaně upozorňuje, že lidé často sledují jen úrok, ale už méně celkové náklady. Právě ty mohou výnos snadno smazat.

Reálná hodnota peněz klesá i při nižší inflaci

Inflace je v zásadě zdražování v čase. Když se mluví o třech procentech, znamená to, že věc, kterou dnes pořídíte za sto tisíc, může za rok stát zhruba 103 tisíc korun. Peníze, které zůstávají bez pohybu a bez úroku, tak potichu ztrácí svoji sílu.

Data Českého statistického úřadu dlouhodobě ukazují, že hlavně služby a potraviny zdražují rychleji než kolik banky připisují na běžných účtech. Rozdíl mezi nominálním a reálným výnosem je přitom zásadní věc, i když se o ní moc nemluví. Nominální výnos je to, co vidíte na výpisu. Reálný výnos je až to, co zůstane po odečtení inflace – a tam už to tak hezky nevypadá.

Máte-li spořicí účet s úrokem dvě procenta a inflace se drží na třech, jste jednoduše řečeno v mínusu. Možná jen o procento, ale dlouhodobě je to znát. Hranice sto tisíc korun je navíc pro mnoho lidí taková psychologická jistota. Rezerva na horší časy. Jakmile je částka vyšší, stálo by za úvahu část prostředků přesunout jinam, ne všechno nechávat ležet na jednom místě.

Spořicí účty už nejsou tak štědré

Ještě loni nebyl problém narazit na sazby přes pět procent. Jenže s poklesem základních sazeb České národní banky šly dolů i nabídky bank. Dnes se nové spořicí účty často pohybují okolo tří procent, někdy méně. A většinou to má háček – časové omezení nebo strop vkladu.

Objevuje se také pásmové úročení. Vyšší sazba platí jen do určité částky, třeba do 200 tisíc korun. Co je nad limit, úročí se slaběji. Ve výsledku tak průměrný výnos klesne víc, než by člověk čekal, a řada klientů si toho ani nevšimne protože sleduje jen tu nejvyšší uvedenou sazbu.

Co dává smysl udělat právě teď

Na běžném účtu by měla zůstat hlavně provozní rezerva. Peníze na nájem, energie, běžné výdaje. Odborníci většinou mluví o částce odpovídající třem až šesti měsíčním nákladům domácnosti, někdo snese víc, jiný méně – záleží na jistotě příjmů.

Zbytek úspor je možné rozdělit podle toho, kdy je budete potřebovat a jaké kolísání ještě unesete. Není nutné všechno přesouvat naráz, ale mít plán se vyplatí.

• Spořicí účet se hodí pro krátkodobou rezervu. Jen je dobré hlídat podmínky, limity a případné změny sazeb, které banka může upravit i bez velkého upozornění.
• Termínovaný vklad dává smysl tehdy, pokud víte že peníze několik měsíců nebudete potřebovat. Odměnou bývá o něco vyšší jistota výnosu.
• Konzervativní fondy nebo státní dluhopisy mohou posloužit při delším horizontu. Kolísání tam sice je, ale nebývá tak výrazné jako u dynamičtějších investic.

Vyplatí se také čas od času projít sazebník vlastní banky. Změny podmínek přicházejí nenápadně, někdy stačí drobná úprava požadované aktivity na účtu a poplatek je zpět. Kdo má naspořeno víc než sto tisíc korun, neměl by spoléhat na to, že vše zůstane při starém. Hodnota peněz může mizet pomalu, ale o to jistěji.

Zdroje: cnb.cz, czso.cz, penize.cz, mesec.cz

document.addEventListener(„DOMContentLoaded“,function(){
const e=document.querySelector(‚img[fifu-featured=“1″]‘);
if(!e)return;
const t=e.closest(„figure“)||e.parentElement;
if(t.querySelector(„figcaption“))return;
const i=document.createElement(„figcaption“);
i.textContent=“Zdroj: Pexels.com“;
i.style.fontSize=“12px“;
i.style.color=“#000″;
i.style.textAlign=“center“;
i.style.position=“relative“;
i.style.top=“0px“;
t.appendChild(i);
});