Chystá se další úprava důchodů. Jedni senioři si polepší, druzí mohou jen bezmocně přihlížet
Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje další zásah do výpočtu penzí. Někteří lidé v důchodovém věku si tak mohou v budoucnu finančně polepšit, jiní na změny vůbec nedosáhnou. Rozhodující nebude jen rok odchodu do penze, ale i výše výdělků a délka odpracovaných let.
Debata o podobě penzijního systému znovu zesílila. Vláda už dříve omezila tempo mimořádných valorizací a posunula věk odchodu do důchodu směrem nahoru. Teď ministerstvo přichází s další úpravou, která má podle jeho vyjádření systém stabilizovat a víc zvýhodnit ty, kdo pracují déle než je nezbytné minimum.
Česká správa sociálního zabezpečení uvádí, že starobní důchod dnes pobírá přes 2,4 milionu lidí. Průměrná penze na konci roku 2024 překročila hranici 20 tisíc korun. Jenže průměr je jedna věc a realita druhá — rozdíly mezi jednotlivými seniory jsou poměrně výrazné a nové nastavení je může ještě prohloubit.
Silnější motivace pracovat déle
Jedním z klíčových bodů je větší zvýhodnění těch, kteří zůstanou ekonomicky aktivní i po dosažení důchodového věku. Už nyní platí, že za každých 90 dní práce bez čerpání penze se důchod navýší o 1,5 % výpočtového základu. Resort práce ale naznačuje, že by se podmínky mohly upravit tak, aby motivace byla citelnější.
Důvod je prostý. Populace stárne a podle projekcí Českého statistického úřadu bude kolem roku 2050 téměř třetina obyvatel starší 65 let. Pokud by systém zůstal beze změn, tlak na státní rozpočet by dál sílil. Delší pracovní aktivita má přinést víc peněz do systému a oddálit problémy, které by jinak přišly dřív než si kdo připouští.
Kdo si polepší a kdo ne
Více získají hlavně lidé s vyššími příjmy a dlouhou dobou pojištění. Český důchod stojí na dvou složkách – základní výměře, která je stejná pro všechny, a procentní výměře, odvozené od výdělků a počtu odpracovaných let. A právě procentní část by měla mít do budoucna větší váhu.
Naopak u lidí s nižšími příjmy nebo přerušovanou kariérou se výrazný posun čekat nedá. Týká se to často těch, kdo pečovali o děti či blízké, případně pracovali na zkrácené úvazky. Některé náhradní doby se sice započítávají, ale výsledná částka bývá i tak spíš podprůměrná.
Zásadní je i to, že změny dopadnou hlavně na budoucí důchodce. Ti, kteří už penzi pobírají, zůstanou odkázáni především na valorizace. Ty se počítají podle inflace a částečně podle růstu reálných mezd. Po inflační vlně z let 2022 a 2023 stát pravidla zpřísnil, aby výdaje nebyly tak skokové, jak jsme viděli tehdy.
Co znamená úprava valorizace
Valorizace představuje zákonný mechanismus navyšování důchodů, aby neztrácely kupní sílu. Reaguje na růst cen a z části i na mzdy. Nově se mimořádné zvýšení spouští až při vyšší inflaci než dřív a samotný výpočet je střídmější. Podle ministerstva to přinese úspory v řádu desítek miliard korun ročně.
Ekonomové z Národní rozpočtové rady dlouhodobě upozorňují, že bez zásahů by schodek důchodového účtu dál narůstal. Systém už teď vyplácí víc, než kolik vybere na pojistném, a rozdíl musí dorovnat státní rozpočet. To není dlouhodobě udržitelné, říkají opakovaně.
Na co by se měli lidé kolem čtyřicítky připravit
Současní čtyřicátníci a padesátníci pravděpodobně zažijí méně štědrý systém než generace jejich rodičů. Stát otevřeně přiznává, že budoucí důchody pokryjí menší část předchozí mzdy. Takzvaný náhradový poměr se dnes pohybuje kolem 45 % průměrné mzdy, a v dalších letech může ještě klesnout.
Co to znamená v praxi? Kdo si chce udržet podobnou životní úroveň i po odchodu z práce, měl by počítat s vlastní rezervou. Doplňkové penzijní spoření stát podporuje příspěvkem i daňovými úlevami, zároveň je tu ale investiční riziko, na které se někdy zapomíná. Rozhodnutí není černobílé a vyplatí se promyslet ho včas.
Plánované změny tak znovu ukazují, že rozdíly mezi jednotlivými skupinami seniorů se mohou zvětšovat. Dlouhá a souvislá kariéra bude mít větší význam než dřív. Ti, kdo už v penzi jsou sledují hlavně inflaci a rozhodnutí vlády o dalším navyšování. Důchodový systém se mění postupně, nenápadně — ale jeho dopad se dřív nebo později dotkne skoro každé rodiny.
Zdroje: mpsv.cz, cssz.cz, czso.cz, narozpocetovarada.cz
