Podbradek není jen o kilech. Může za něj i tahle každodenní maličkost

Podbradek si většina lidí automaticky spojuje s nadváhou. Jenže lékaři upozorňují, že tuk pod bradou často vůbec nemusí odpovídat číslu na váze. Do hry vstupuje i nenápadný každodenní zvyk, který opakujeme klidně stokrát denně – a tvář to pozná.

V ordinacích estetiků přibývá pacientů, kteří mají normální hmotnost, ale řeší povolenou oblast pod bradou. Nejde jen o genetiku nebo věk, jak si mnoho lidí myslí. Svou roli hraje i to, jak trávíme běžný den. Podle údajů Státního zdravotního ústavu prosedí dospělý Čech u obrazovek několik hodin denně. Mobil, počítač, tablet – hlava je většinou sklopená dolů.

A právě tahle poloha je problém. Dlouhodobé sklánění vytváří takzvaný předsun hlavy. Krční páteř se vychýlí z přirozené osy a svaly pod dolní čelistí postupně ochabují. Plastický chirurgové i fyzioterapeuti upozorňují, že jakmile svaly ztratí pevnost, tkáně nemají oporu. A začnou klesat níž, než by měly.

Text neck a ochabnutí svalů

Pojem text neck se používá pro přetížení krční páteře způsobené častým koukáním do telefonu. Už dříve na to upozornila studie zveřejněná v časopise Surgical Technology International – při předklonu kolem 60 stupňů působí na krk zátěž odpovídající asi 27 kilogramům. To už je váha, kterou tělo prostě cítí.

Takový tlak neovlivňuje jen obratle. Týká se i měkkých tkání a svalů pod bradou. Pokud dlouhodobě nepracují ve správné pozici, ztrácí tonus, tedy přirozené napětí. Kůže nad nimi pak působí volněji, někdy až ochable. A kolem čtyřicítky se přidává i úbytek kolagenu, takže efekt je ještě viditelnější.

Nejde jen o tuk, ale i o lymfu

Podbradek ale netvoří jen tuková vrstva. Často se na jeho vzhledu podílí i zadržovaná tekutina. Lymfatický systém má za úkol odvádět přebytečnou tekutinu i odpadní látky z těla, jenže když je krk hodiny v předklonu, tok lymfy se může zpomalit. A oblast pod bradou je na to citlivá víc, než by se zdálo.

Výsledkem bývá otok, který připomíná tukový polštář. Laik rozdíl většinou nepozná. Lékaři proto při vyšetření zjišťují, jestli jde o skutečné tukové buňky, nebo spíš o kombinaci povolené kůže a stagnující tekutiny – každá varianta se řeší jinak.

Své dělá i genetika a tvar dolní čelisti. Lidé s méně výraznou bradou mají k podbradku blíž, i když jsou štíhlí. A pokud většinu dne sedí, efekt se násobí. Data Českého statistického úřadu ukazují, že lidé mezi 30 a 50 lety pracují převážně vsedě, což krční páteři zrovna neprospívá.

Co můžete změnit hned

Dobrá zpráva je, že s tím jde něco dělat – bez skalpelu i bez drahých procedur. Základ je držení těla. Telefon zkuste zvednout do úrovně očí a několikrát denně se vědomě narovnat. Zní to jednoduše, ale většina z nás to nedělá.

• Zkontrolujte, jestli při práci neposouváte hlavu dopředu víc, než je nutné.
• Každou hodinu si dejte krátkou pauzu, stačí minuta, a zakružte rameny.
• Zasuňte lehce bradu dozadu, jako byste chtěli vytvořit druhou bradu. Aktivují se tím hluboké svaly krku.

Kdy zpozornět a vyhledat odborníka

Pokud se podbradek objeví rychle nebo je spojený s výrazným otokem, je lepší poradit se s lékařem. Někdy může jít o potíže se štítnou žlázou či poruchu lymfatického systému. Endokrinologové připomínají, že změny objemu krku a zadržování tekutin bývají jedním z příznaků.

Jestliže hraje hlavní roli tuk, existují i neinvazivní metody – například aplikace látek, které tukové buňky postupně rozkládají. Odborníci ale upozorňují, že bez úpravy každodenních návyků se efekt nemusí udržet. Držení těla je základ, i když to zní banálně.

Podbradek tak nemusí být jen vizitkou přibývajících kil. Často je spíš tichým signálem, že tělo dlouhodobě přetěžujeme a nevěnujeme mu pozornost. Stačí si občas všimnout, jak sedíme nebo jak držíme telefon. Obličej i krk reagují překvapivě rychle – někdy rychleji než bychom čekali.

Zdroje: szu.cz, czso.cz, surgicaltechnology.com, mayoclinic.org