Poškrábaná pánev může škodit zdraví. Tohle radí odborníci
Poškrábaná nepřilnavá pánev není jen kosmetická vada. Jakmile se začne povrch loupat, mohou se do připravovaného jídla dostávat drobné částečky materiálu. Odborníci upozorňují, že takové nádobí už neplní svou funkci a v určitých situacích může znamenat i zdravotní problém.
Nepřilnavé pánve, často označované jako teflonové, jsou v českých kuchyních běžné už řadu let. Vaří se na nich snadno, jídlo se nepřichytává a člověk spotřebuje méně tuku. Potíž nastane ve chvíli, kdy povrch poškodí kovová obracečka nebo když pánev necháme příliš rozpálit. Ochranná vrstva pak přestává fungovat a může se postupně drolit.
Státní zdravotní ústav opakovaně uvádí, že dnešní nepřilnavé povrchy už neobsahují dříve problematickou látku PFOA. To je sice uklidňující zpráva, ale neznamená to, že výrazně narušený povrch je bez rizika. Jakmile jsou na pánvi viditelné škrábance nebo se materiál odlupuje, je lepší zpozornět.
Co se děje, když se povrch naruší
Nepřilnavou vrstvu tvoří polymer zvaný polytetrafluorethylen (PTFE). Jde o typ plastu, který vydrží vysoké teploty i působení chemikálií. Pokud se ale pánev zahřeje přibližně nad 260 °C, materiál se může začít rozpadat. Běžné vaření podle zahraničních úřadů obvykle nepředstavuje zásadní riziko, problémem je spíš prudké rozpálení prázdné pánve – na to se často zapomíná.
Když je povrch mechanicky poškozený, mohou se malé částice uvolnit do pokrmu. Nejde o nic, co by způsobilo okamžitou otravu, přesto to není stav, který by měl člověk dlouhodobě přehlížet.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin uvádí, že spolknuté částice PTFE většinou projdou trávicím traktem bez vstřebání. Akutní potíže tedy nehrozí. Přesto odborníci nedoporučují používat silně poškrábané nádobí roky – ztrácí nepřilnavost a zároveň se může víc přehřívat odkryté hliníkové nebo ocelové jádro.
Mluví se také o takzvané polymerové horečce. Ta vzniká při vdechování výparů z přehřátého PTFE a připomíná chřipku: zimnice, teplota, bolest hlavy. Není to časté, ale stát se to může, hlavně když zůstane prázdná pánev dlouho na rozpálené plotně. Výrobci proto radí větrat a nenechávat nádobí bez dozoru.
Kdy pánev bez váhání vyhodit
Jsou situace, kdy už nemá smysl hledat kompromis. Oprava nepomůže a další používání je spíš trápení:
- povrch se viditelně odlupuje a tvoří šupiny
- na dně jsou hluboké rýhy až na kov
- jídlo se i s tukem výrazně přichytává
V takovém případě pánev jednoduše dosloužila. Nová vyjde levněji, než řešit zkažené večeře nebo možné zdravotní komplikace. Někdy je lepší nešetřit.
Jak prodloužit životnost nepřilnavého nádobí
O tom, jak dlouho pánev vydrží, rozhoduje hlavně zacházení. Doporučuje se používat dřevěné či silikonové náčiní a vyhnout se kovovým obracečkám. Důležité je také nepřehřívat prázdnou pánev a mýt ji měkkou houbičkou, bez drsných částic. Prudké ochlazení horkého dna pod studenou vodou může materiál zdeformovat – a to se pak projeví časem.
Alternativou mohou být litinové nebo nerezové pánve. Nemají syntetický nepřilnavý povrch, vyžadují sice trochu jiný přístup k vaření, ale při správné údržbě vydrží roky. Litina si postupně vytvoří vlastní nepřilnavou vrstvu ze zapečeného tuku, nerez zase boduje odolností.
Nejste‑li si jistí stavem své pánve, prohlédněte ji při mytí opravdu pozorně. Jemné vlásečnice ještě nemusí znamenat konec. Pokud ale ucítíte pod prsty nerovnosti nebo uvidíte odlupující se kousky povrchu, dál to neodkládejte. V kuchyni totiž platí jednoduché pravidlo – co je poškozené, na sporák nepatří.
Zdroje: szu.cz, efsa.europa.eu, epa.gov, who.int
