Co dělat, když doma začnou praskat stěny kvůli zimnímu suchu

Zimní měsíce přinášejí nízké teploty a minimální vlhkost, která začíná rychle vysávat vodu z omítek i ze dřeva v konstrukcích domů. Mnozí majitelé proto na stěnách nacházejí nové praskliny a shánějí vysvětlení, zda jde jen o kosmetický problém, nebo o signál větší potíže. Tento jev sice není nový, ale podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu se zimní suché epizody v posledních letech prodlužují, což problém zvyšuje.

První jemné vlasové trhliny obvykle vznikají tam, kde si to člověk všimne nejméně očekávaně. V rozích místností, pod parapety nebo u dveřních zárubní. Právě tam se totiž konstrukce nejvíce napínají při změnách teplot a vlhkosti. Stavaři vysvětlují, že omítka reaguje na vysychání podobně jako dřevo a může se začít stahovat, což vytváří drobné spáry.

Než se člověk nechá vyděsit, je důležité rozlišit, kdy jde o běžnou reakci na zimní podmínky a kdy o varování, že konstrukce pracuje příliš. Odborné časopisy zabývající se stavební diagnostikou popisují, že se praskliny obvykle zvětšují v období, kdy vlhkost vzduchu doma klesne pod 35 procent. To je hladina, která se v panelových i zděných bytech objevuje častěji, než by se mohlo zdát.

Jak přesně zimní sucho ovlivňuje zdi

V zimě se v interiéru často sejdou hned tři faktory, které společně vytvářejí ideální prostředí pro praskání zdí. Topení vyhřívá vzduch, který se tím rychle vysušuje. Současně málo větráme, protože nechceme ztrácet teplo. A do toho vstupuje venkovní mráz, který ještě více snižuje relativní vlhkost. Podle údajů publikovaných v odborném časopise Stavební obzor může za podobných podmínek klesnout vlhkost vzduchu v bytech i k hranici 20 procent.

Takové číslo není jen statistický údaj. Nízká vlhkost nutí omítku i další materiály stahovat se a odtrhávat od podkladu. To může nejprve vytvořit jemné linie, které ale při pokračujícím suchu rostou do délky i šířky. Statik z ČVUT v dřívějším mediálním rozhovoru upozornil, že pokud má prasklina stálý směr a rovnoměrnou šířku, obvykle jde o vysychání. Pokud však mění tvar nebo se větví, může být příčina složitější.

Domácnosti tak stojí před otázkou, zda problém řešit hned, nebo počkat. Zkušenosti stavebních techniků ukazují, že oprava provedená během vrcholu topné sezony často znovu praskne. Materiál totiž dál pracuje. Mnohem důležitější je proto nejprve stabilizovat vlhkost v místnosti.

Co můžete udělat hned teď

Prvním krokem je měření vlhkosti, ideálně jednoduchým domácím vlhkoměrem. Pokud čísla dlouhodobě klesají pod 35 procent, stojí za to přidat do bytu zvlhčovač nebo alespoň nádobu s vodou v blízkosti topného tělesa. Zkušenosti uživatelů i odborných článků z oblasti bytového mikroklimatu potvrzují, že zvýšení vlhkosti o deset procent často stačí, aby se nové praskliny přestaly objevovat.

Dalším krokem je pravidelné větrání. Krátké, ale intenzivní otevření oken několikrát denně pomůže udržet v místnosti stabilnější prostředí. A pokud už jsou na stěnách praskliny patrné, vyplatí se počkat s jejich opravou do jara. Na jaře se vzdušná vlhkost postupně vrací k normálu a materiály se zklidňují. Oprava tak vydrží mnohem déle.

Na závěr stojí za zmínku jedna praktická rada od techniků, kteří řeší podobné případy dlouhodobě. Pokud je prasklina hluboká a viditelně odhaluje zdivo, je rozumné nechat ji zhodnotit statikem. U většiny domácností však jde o běžný důsledek zimního sucha. Stěny se po příchodu teplejších dnů často samy stabilizují a problém se neopakuje. Rozumný přístup a sledování vlhkosti tak dokáže ušetřit spoustu nervů i zbytečných oprav.

Zdroje: chmi.cz, stavebnictvi3000.cz, novinky.cz, ct24.cz