Většina Čechů dává tento druh odpadu do špatné popelnice. Hrozí za to pokuta, o které nikdo neví
Třídění odpadu je u nás o dost lepší než dřív, ale pořád je tu jedno místo kde lidé chybují pořád dokola. Jde hlavně o drobný elektroodpad a baterie, ty často končí ve směsném odpadu. A právě tady může nastat problém o kterém se moc nemluví.
Když se člověk podívá do klasické popelnice, najde tam ledacos. Staré baterky, rozbité nabíječky nebo malé elektronické věci. Přitom by tam vůbec být neměly. Nejde jen o přírodu, i když ta to samozřejmě odnáší taky. Podle zákona totiž může být špatné nakládání s tímto odpadem pokutované, klidně i u běžných lidí.
Data od firem, které se starají o zpětný odběr ukazují, že velká část elektroodpadu končí úplně mimo určená místa. A přitom řešení není nijak složité, často je doslova za rohem, jen se o tom moc nepřemýšlí.
Proč baterie a elektroodpad končí kde nemají
Důvod bývá docela prostý. Lidé si nejsou jistí kam tyhle věci vlastně patří. Baterie nejsou ani plast ani kov, takže je logicky nejde hodit do běžných kontejnerů. Mají svoje boxy, ty bývají v obchodech, na úřadech nebo třeba ve školách.
U menší elektroniky je to podobné. Sluchátka, staré telefony nebo malé spotřebiče patří na sběrný dvůr nebo do červených kontejnerů. Jenže protože jsou malé, člověk je prostě hodí do koše a neřeší to. Tím ale vzniká riziko, protože se z nich mohou uvolňovat škodlivé látky jako rtuť nebo kadmium, což není zrovna ideální.
Jaké pokuty mohou přijít
Zákon o odpadech říká celkem jasně, že s odpadem se má zacházet správně. Pokud to někdo vědomě porušuje, obec může udělit pokutu. U fyzických osob to bývají částky v tisících korun, i když v praxi se to nestává úplně často.
Na druhou stranu, existují případy kdy už k tomu došlo. Většinou když někdo pravidla porušuje opakovaně. Kontrola neprobíhá tak, že by někdo stál u popelnic, spíš jde o to že pracovníci svozových firem si všimnou problému a dají vědět obci. Ta pak situaci řeší dál, takže nejde jen o nějakou teorii.
Kde se toho správně zbavit
Možností je víc a většinou to nic nestojí. Stačí vědět kam jít, což je někdy ten hlavní zádrhel:
- sběrné dvory berou elektrospotřebiče i baterie
- červené kontejnery na drobnou elektroniku
- prodejny elektro mají povinnost zpětného odběru
- boxy na baterie v supermarketech nebo na úřadech
Výhoda je, že když si kupujete nový spotřebič, ten starý můžete rovnou odevzdat v obchodě. Je to dané evropskou legislativou a platí to po celé republice, i když o tom ne každý ví.
Co se děje s elektroodpadem dál
Když se elektroodpad vytřídí správně, neskončí jen tak na skládce. Ve specializovaných zařízeních se rozebírá na jednotlivé části. Kovy, plasty i sklo se pak znovu využívají, nebezpečné látky se odstraní. Není to úplně jednoduchý proces ale dává smysl.
Třeba z mobilních telefonů se dají získat vzácné kovy, které by se jinak musely těžit. Recyklace tak šetří nejen přírodu ale i suroviny. I tak ale pořád velká část těchto věcí končí špatně, což je docela škoda.
Na co si dát při třídění pozor
Pokud si nejste jistí, držte se jednoduché věty. Co má baterii nebo kabel, nepatří do běžné popelnice. Není to stoprocentní pravidlo ale většinou funguje.
Dobré je taky sledovat informace od obce, protože systém se může lišit místo od místa. Někde jsou kontejnery dostupnější jinde méně.
Stačí malá změna návyku a člověk se vyhne zbytečné pokutě i problémům. Vzít baterie s sebou do obchodu nebo odnést starý telefon na správné místo není nic složitého, jen se na to často zapomíná.
Zdroje: mzp.cz, asekol.cz, ekoaudit.cz, jaktridit.cz
