Máte je doma? Obyčejné skleničky z dob socialismu dnes vydělávají majlant

Možná leží zaprášené někde v kredenci po babičce, nebo zastrčené ve sklepě v krabici od bot. Skleničky ze sedmdesátých a osmdesátých let, na které si pamatujeme z rodinných oslav, se najednou vrací do módy. A někdy za ně sběratelé neváhají dát i několik tisíc korun.

O retro design je v posledních letech citelně větší zájem. Podle údajů z Aukra patří staré lisované a broušené sklo mezi položky, které se na aukcích objevují čím dál častěji – a rychle mizí. Nejde přitom o přepychové křišťálové vázy, ale o docela obyčejné sklenice na víno, vodu nebo likér, vyráběné kdysi ve velkých sériích.

Československé sklářství mělo tehdy výborné jméno i za hranicemi. Moser, Crystalex nebo třeba Rudolfova huť vyvážely do desítek zemí. Návrháři si hráli s tvary, reliéfy i barvami, někdy až odvážně. A právě tahle hravost dnes působí svěže, i když je stará čtyřicet let.

Proč jejich cena roste

Důvodů je víc a nejsou složité. Retro styl se vrací do bytů – architekti říkají, že lidé kolem čtyřicítky chtějí kombinovat nové věci s těmi, které mají „duši“. Plastické dekory, zlaté lemy nebo těžké sklo s výraznou strukturou vytvoří kontrast, který v moderním interiéru funguje.

Pak je tu prostý fakt, že zachovalých sad ubývá. Spousta kusů se během let rozbila, něco skončilo na chatě, něco na skládce. Najít kompletní servis pro šest nebo dokonce dvanáct osob? To už není samozřejmost. A bez kompletu cena padá dolů.

Roli hraje i autor návrhu. Pokud se podaří dohledat, že sklenice navrhl třeba František Vízner nebo Vladislav Urban, částka může vyskočit klidně na několikanásobek. Bez doloženého původu je to „jen“ hezké staré sklo, s příběhem je to sběratelský kus.

Které typy jsou nejcennější

Velký zájem je o lisované sklo s výrazným povrchem a také o broušené kousky s geometrickým dekorem. Často se mluví o takzvaném ananasovém vzoru, nebo o masivních pohárech na sekt s kratší nožkou. Tyhle tvary byly kdysi skoro v každé domácnosti.

Oblíbené jsou i barevné varianty – kouřové sklo, jantarový odstín, někdy lehce nazelenalý tón. Na aukcích se celé sady běžně prodávají za tři až osm tisíc korun. Výjimečné kusy, ideálně v původní krabici a s etiketou, mohou překročit i hranici deseti tisíc. Záleží na stavu, počtu kusů, někdy i na momentální náladě trhu.

Odborníci z Uměleckoprůmyslového musea v Praze dlouhodobě připomínají, že české sklo druhé poloviny 20. století má pevné místo v dějinách designu. Není to jen nostalgie, ale součást kulturní historie. A to hodnotu drží, i když trendy kolísají.

Důležitá je autenticita. Sklenice by neměly být dodatečně přebrušované, lepené nebo poskládané z několika různých sad. Laik rozdíl často nepozná, někdy ani zkušenější oko ne. Vyplatí se proto porovnat detaily s dobovými katalogy či fotografiemi – drobnosti rozhodují.

Jak poznat hodnotný kus doma

Než staré sklo odnesete do kontejneru, zkuste si všimnout pár věcí:

• Značení na spodní straně nebo dochovaná papírová etiketa výrobce.
• Kvalita brusu – měl by být pravidelný, ostrý, žádné rozmazané hrany.
• Jednotnost celé sady, stejná výška i dekor, bez nápadných odchylek.

Pomoci může i srovnání s nabídkami na aukčních portálech, případně rychlá konzultace se starožitníkem. Odhad ceny bývá někdy zdarma, hlavně pokud se rozhodnete věc nabídnout k prodeji.

Investice, nebo jen nostalgie?

Jestli jde o jistou investici, to se říct nedá úplně jednoznačně. Trh s designem reaguje na vlny zájmu a ty se mění. Na rozdíl od nemovitostí nebo akcií tu nemáte žádnou garanci výnosu. Přesto kvalitní české sklo si hodnotu drží poměrně stabilně, i díky jménu které má v zahraničí.

Možná je ale důležitější něco jiného. Pokud doma objevíte staré skleničky, nespěchejte s vyhazováním. Stačí je opatrně umýt, zkontrolovat, jestli nejsou prasklé nebo oťukané, a zjistit si pár základních informací o výrobci. I sada, ze které se kdysi připíjelo na Silvestra roku 1985, může mít dnes překvapivou cenu.

A když si je necháte? Získáte víc než jen pár kusů skla. Je to připomínka doby, kdy české sklářství patřilo ke světové špičce – a taky kus rodinné historie. Někdy má taková hodnota větší váhu než samotné peníze.

Zdroje: aukro.cz, upm.cz, artplus.cz, moser.com