Psychologové odhalili zlozvyk, který ženám nad 40 nejvíce narušuje spánek

Psychologové z evropských výzkumných týmů upozorňují na nenápadný zvyk, který si mnoho žen po čtyřicítce ani neuvědomuje. Zdánlivě běžná součást odpoledne podle nich narušuje usínání více, než si většina připouští.

Ještě donedávna se soudilo, že největším viníkem jsou povinnosti, které se kumulují kolem práce a domácnosti. Výzkumníci z University College London však po prostudování spánkových deníků více než tří tisíc žen zjistili, že klíčový moment dne přichází mnohem dřív, než když se večer zhasíná světlo.

Zarážející bylo, že stejný vzorec se objevoval bez ohledu na rodinnou situaci či pracovní vytížení. Ukázalo se, že ženy spojuje jeden společný zvyk, který považují za užitečný, ale ve skutečnosti jim může spánek komplikovat.

Nejde o telefon ani televizi

Tým vedený psycholožkou Sarah Watkinson upozornil, že kritickým obdobím se často stává čas mezi pátou a sedmou večer. Podle analýzy právě v těchto hodinách ženy nad čtyřicet mnohem častěji přecházejí do režimu plánování – sepisují, co je čeká další den, dokončují resty nebo dolaďují rodinný program. Sama Watkinson to označuje jako kognitivní přepětí.

Jde o moment, kdy se mozek místo večerního zpomalení dostává opět do tempa. Podle Watkinson tělo zůstává ve zvýšeném napětí i dlouho po tom, co ženy zhasnou světlo. Hladina stresových hormonů se zvedne a usínání tím může být mnohem obtížnější. Podobný trend už dříve popisoval i psychiatr Martin Hollý z Národního ústavu duševního zdraví.

Co brání mozku přepnout do klidového režimu

Neurologové z Ruhrské univerzity upozorňují na jev, který se po čtyřicítce objevuje častěji než dřív – takzvaný anticipační stres. Ten se netýká skutečných problémů v daném okamžiku, ale představ toho, co by se mohlo stát. Právě toto napětí má pak dopad na kvalitu spánku.

Ženy se večer častěji budí, uléhají s rychlejším tepem a mají lehčí spánek. Přitom mnohé z nich považují odpolední plánování za způsob, jak mít věci lépe pod kontrolou. Odborníci ovšem doporučují opačný postup: organizační úkoly přesunout do dopoledních hodin a večer věnovat aktivitám, které tělo uklidní.

Pomoci může jednoduché pravidlo – nedělat půl hodiny před spaním nic, co vyžaduje soustředění, a odložit i mobil. Podle odborníků nejde o dramatické změny. Stačí dát mozku jasný signál, že večer už nemá hlídat další povinnosti. Teprve pak se tělo dokáže uvolnit a spánek přichází přirozeněji.

Zdroje: psychologicalmedicine.org, ucl.ac.uk, eurekalert.org, ruhr-uni-bochum.de