Česko čeká další rána od EU. Nové nařízení zdraží život i lidem, kteří se dosud cítili v bezpečí
Evropská unie rozjíždí další kapitolu své klimatické politiky – a tentokrát dopadne přímo na české domácnosti. Nový systém emisních povolenek pro budovy a dopravu prodraží vytápění i tankování. To, co si dosud „odžily“ hlavně elektrárny a průmysl, se nově promítne i do běžných rodinných rozpočtů.
Od roku 2027 má ve všech členských státech začít fungovat takzvaný ETS2. Jde o druhý systém obchodování s emisními povolenkami, který se nově zaměří na vytápění budov a silniční dopravu. Povinnost nakupovat povolenky nepadne přímo na domácnosti, ale na dodavatele paliv a energií – ti je však promítnou do cen. Jinými slovy, zaplatí to konečný zákazník.
Česká republika přitom patří mezi země, kde se stále ve velkém topí plynem, uhlím nebo i dřevem. A kde je hodně starších domů se slabší izolací. Právě tady může být dopad citelnější než jinde.
Co přesně nové emisní povolenky přinesou
První systém ETS už řadu let funguje pro elektrárny a velké podniky. Princip není složitý: na každou tunu vypuštěného CO₂ musí firma mít povolenku, kterou koupí na trhu. Její cena kolísá – někdy víc, někdy míň – podle nabídky a poptávky.
U ETS2 se ten samý model přenese na dodavatele benzinu, nafty, plynu nebo uhlí určeného pro domácnosti. Čím víc emisí palivo vyprodukuje, tím víc povolenek bude potřeba. A tím vyšší budou náklady.
Evropská komise argumentuje tím, že systém má urychlit investice do úspornějších technologií a snížit emise. V praxi to znamená jediné: fosilní paliva budou postupně méně výhodná oproti nízkoemisním řešením. Domácnosti tak dostanou jasný – a finančně citelný – signál, že se vyplatí zateplovat nebo měnit zdroj vytápění.
Kolik mohou domácnosti zaplatit navíc
Přesné částky dnes nikdo s jistotou neřekne. Cena povolenky se bude tvořit na trhu a může se vyvíjet různě. Evropská legislativa sice počítá s pojistkou proti extrémním výkyvům – pokud by cena vystřelila příliš vysoko, Unie může uvolnit další povolenky – ale i tak se očekává růst nákladů.
Ekonomové upozorňují, že i zdánlivě malé zdražení paliv se během roku nasčítá. Rodina, která topí plynem a pravidelně jezdí autem, může podle odhadů zaplatit o několik tisíc korun ročně víc. Není to jednorázová rána, spíš pomalé, ale trvalé navýšení výdajů.
Ohroženější jsou domácnosti s nižšími příjmy a lidé žijící mimo velká města. Na venkově je auto často nezbytnost, ne luxus. A starší domy bez rekonstrukce mají vyšší spotřebu energií – tam se každé zdražení projeví rychleji.
Součástí celého balíčku je i takzvaný Sociální klimatický fond. Ten má státům pomoci financovat podporu pro zranitelné skupiny, například formou příspěvků na energie nebo dotací na zateplení či výměnu kotlů. Česko bude muset připravit konkrétní plán, jak peníze rozdělí. Jak štědrá ta pomoc skutečně bude, se teprve ukáže.
Proč se změna dotkne i těch, kteří se cítili v bezpečí
Řada lidí dosud brala klimatickou politiku jako něco, co se týká hlavně továren a velkých firem. ETS2 ale dopadne i na ty, kdo si třeba před pár lety pořídili nový plynový kotel nebo úspornější auto se spalovacím motorem. Systém totiž nerozlišuje, jestli je zařízení nové nebo staré – rozhodující jsou emise při spalování paliva.
Specifickým problémem je i stav českého bytového fondu. Podle dat Evropské komise patří budovy k významným zdrojům emisí, hlavně kvůli vytápění. V Česku je mnoho rodinných domů postavených před rokem 1990, často bez zásadní modernizace. Bez investic do izolace, oken nebo modernějších technologií se jejich provoz prodraží, a to citelně.
Energetičtí odborníci opakují jednu věc pořád dokola: nejlevnější energie je ta, kterou vůbec nespotřebujeme. Zateplení domu, výměna oken nebo instalace tepelného čerpadla znamenají vysoký počáteční výdaj. V delším horizontu ale mohou domácnosti ochránit před dalším růstem cen – i před výkyvy trhu s povolenkami.
Pro běžnou rodinu mezi třicítkou a padesátkou tak vyvstává nepříjemné dilema. Čekat a doufat, že dopady nebudou tak výrazné? Nebo začít plánovat úpravy domu a změnu vytápění už teď, i když to zatíží rozpočet. Nové nařízení už schválily členské státy i Evropský parlament. Teď půjde hlavně o to, jak rychle a rozumně nastaví česká vláda kompenzace – a jak aktivně k celé věci přistoupí sami lidé.
Zdroje: ec.europa.eu, consilium.europa.eu, europarl.europa.eu, mzp.cz
