Meteorologové vydali další varování. Na Česko se žene extrém, který může potrápit hlavně seniory
Český hydrometeorologický ústav znovu rozšířil výstrahu před mimořádně vysokými teplotami. Do Česka proudí velmi teplý vzduch z jihu Evropy a rtuť teploměrů může v příštích dnech vystoupat až nad 35 stupňů Celsia. Největší riziko hrozí seniorům a lidem s chronickými nemocemi, u nichž může dojít k rychlému přehřátí organismu a kolapsu.
Podle meteorologů zasáhne vlna veder většinu území republiky. Nejvyšší hodnoty se čekají odpoledne, kdy se rozpálený asfalt a beton ve městech postarají o ještě vyšší teplotu než v okolní krajině. A nepůjde jen o jednodenní výkyv, spíš o několik dní v řadě, které tělo dokážou vyčerpat víc, než si připouštíme.
Pro lidi nad 65 let představuje takové horko výraznou zátěž. S věkem se totiž zhoršuje schopnost organismu udržovat stabilní teplotu. Tělo se sice ochlazuje pocením a rozšířením cév, jenže u starších osob tyto mechanismy nepracují tak pružně. Stačí málo a potíže jsou na světě.
Proč jsou senioři nejohroženější
Lékaři opakovaně varují, že vysoké teploty zvyšují riziko dehydratace. Nedostatek tekutin pak vede k poklesu tlaku, motání hlavy nebo krátkodobým poruchám vědomí. U pacientů se srdečními a cévními chorobami může situace přerůst i v závažnější komplikace.
Statistiky Světové zdravotnické organizace mluví jasně – vlny veder mají v Evropě každoročně na svědomí tisíce předčasných úmrtí. Nejčastěji se týkají právě starších lidí. Pocit žízně se u nich dostaví později, někdy téměř vůbec, a tekutiny tak doplní až když je pozdě. Situaci mohou zhoršit i některé léky na tlak nebo odvodnění, které mění hospodaření těla s vodou.
Co přesně znamená teplotní extrém
Za tropický den považují meteorologové stav, kdy teplota překročí 30 stupňů Celsia. Pokud maxima vystoupají nad 34 stupňů, mluví už o velmi silném horku. A když takové počasí trvá několik dní po sobě bez výraznějšího ochlazení v noci, vzniká vlna veder. Právě chladnější noc je přitom pro tělo zásadní, potřebuje si odpočinout.
Ve městech se navíc přidává efekt takzvaného tepelného ostrova. Budovy, silnice i chodníky přes den nasají teplo a po setmění ho jen pomalu uvolňují. Rozdíl mezi centrem města a okolím může být klidně o několik stupňů vyšší. Obyvatelé panelových domů to znají, byt se večer jen tak neochladí.
Roli hraje i vlhkost vzduchu. Když je dusno, pot se neodpařuje tak rychle a ochlazování těla vázne. Pocitová teplota je pak ještě vyšší než ukazuje teploměr. Srdce i plíce musí pracovat víc, což je znát hlavně u lidí se zdravotními potížemi.
Jak minimalizovat zdravotní rizika
Odborníci doporučují několik jednoduchých opatření. Především pravidelně pít, i bez výrazného pocitu žízně. Ideální je voda nebo neslazený čaj, naopak alkohol či přeslazené limonády organismus spíše zatěžují.
- Omezit pobyt na přímém slunci mezi 11. a 16. hodinou
- Větrat brzy ráno, případně pozdě večer kdy je vzduch chladnější.
- Nosít lehké, světlé oblečení z prodyšných materiálů.
- Pravidelně zkontrolovat starší příbuzné nebo sousedy, jestli jsou v pořádku
Riziko podcenění je vyšší, než si připouštíme
Zkušenosti z minulých let ukazují, že nejvíc ohrožení bývají senioři, kteří žijí sami. Často nechtějí nikoho obtěžovat a první příznaky přehřátí bagatelizují. Bolest hlavy, nevolnost, lehká zmatenost – to všechno může být varování.
Objeví-li se zrychlený tep, suchá horká kůže a vysoká tělesná teplota, může jít o úpal. V takové chvíli je potřeba jednat rychle a vyhledat lékařskou pomoc, nečekat až to „přejde samo“.
Lékaři připomínají i zdánlivý detail: správné skladování léků. Některé přípravky ztrácejí účinnost už při teplotách nad 25 stupňů Celsia, což v rozpáleném bytě není nic výjimečného. Vyplatí se proto projít příbalové letáky a v případě nejasností se zeptat lékárníka.
Klimatologové zároveň upozorňují, že podobné epizody budou nejspíš častější než dřív. Průměrné teploty ve střední Evropě rostou a extrémy se objevují častěji. Pro běžné rodiny z toho plyne jediné – brát varování vážně a přizpůsobit denní režim aktuálním podmínkám. Někdy opravdu stačí málo, aby horké dny proběhly bez vážnějších následků.
Zdroje: chmi.cz, who.int, szu.cz, climate.copernicus.eu
