Tato stará smaltovaná nádoba z kuchyně je dnes na internetu nečekaný hit. Mnozí ji stále používají každý den
Puntíkovaný hrnek, modrý kastrol po babičce nebo plechový pekáč s lehce oprýskaným lemem. Věci, které ještě před pár lety končily zapomenuté ve sklepě, jsou dnes znovu vidět. Smaltované nádobí zažívá na internetu nečekaný návrat a některé kousky se na bazarech prodávají za částky, které by dřív nikoho nenapadly.
Zvýšený zájem je patrný hlavně v posledních letech. Vyhledávání výrazů jako „smaltovaný hrnec“ nebo „retro nádobí“ roste a to nejen u nás. Nejde přitom jen o vzpomínky na dětství. Lidé kolem čtyřicítky začali víc řešit, z čeho vaří a jak dlouho jim věci vydrží.
Smalt je vlastně tenká vrstva skla, která se při vysoké teplotě nataví na kovový podklad – většinou ocel. Při vypalování okolo 800 °C se obě vrstvy spojí a vznikne hladký, tvrdý povrch. Ten nevsakuje pachy ani chutě, což je důvod, proč se smalt kdysi běžně používal i v nemocnicích nebo školních jídelnách. A dává to smysl i dnes.
Proč se smalt vrací do moderních kuchyní
Výživoví poradci často připomínají, že roli nehraje jen to, co vaříme, ale i v čem. Pokud je smalt neporušený, zůstává chemicky stálý a do jídla nic neuvolňuje. Oproti některým levným nepřilnavým povrchům, které při přehřátí ztrácí stabilitu, jde o poměrně jistotu.
Údržba není složitá, i když pár pravidel má. Stačí běžné mycí prostředky, u tmavých skvrn pomůže jedlá soda nebo trocha octa. Drátěnku je ale lepší nechat stranou – jakmile se povrch poruší a objeví se kov, může začít rez. A to už se špatně zachraňuje.
Internet znovu objevil kouzlo starých kusů
Stačí pár minut na sociálních sítích a je jasné, že smalt má své místo i v moderních kuchyních. Fotky hrnků s černým lemem nebo starých čajníků plní Instagram i Pinterest. Lidé se chlubí nálezy z půdy, z bleších trhů, někdo dokonce vytáhne zapomenutý hrnec po prarodičích a dá mu nový život.
Designéři mluví o autenticitě. O tom, že drobné oděrky a škrábance nejsou vadou, ale stopou času. Možná je to trochu romantizované, ale funguje to.
Roli hrají i peníze. Kompletní sady z druhé poloviny 20. století se na aukcích prodávají za tisíce korun. Zájem je hlavně o tradiční české značky, například Sfinx z Českých Budějovic, která smalt vyrábí dodnes. Podle firmy přibývá mladších zákazníků – a není jich málo.
Smalt má navíc výhodu, která dnes rezonuje čím dál víc: vydrží. Ocelový základ lze recyklovat a samotné nádobí při běžném zacházení přežije desítky let. V některých rodinách se stejné hrnce dědí z generace na generaci, což je v době rychlé spotřeby skoro nezvyklé.
Na co si dát při používání pozor
I odolný materiál má své limity. Smalt nemá rád prudké teplotní šoky. Rozpálený hrnec ponořený do studené vody může popraskat, někdy stačí i menší nepozornost. Lepší je zahřívat postupně a nenechávat nádobu dlouho prázdnou na plotně.
Občas je dobré zkontrolovat okraje a dno. Pokud se objeví větší odlupování a kov je odkrytý, je rozumnější takový kus vyřadit. Malé ťukance nevadí, ale větší poškození už ano.
Retro trend, nebo návrat k obyčejnému rozumu?
Část obliby je bezpochyby estetická. Smalt prostě na fotkách vypadá dobře. Jenže nejde jen o vzhled. Funguje na plynu, elektřině i indukci (pokud má vhodné dno), dá se dát do trouby a bez problémů zvládne i kyselá jídla jako rajskou nebo zelí.
Pro generaci, která vyrostla obklopená levnými a rychle se kazícími výrobky, může být smalt symbolem návratu k něčemu stabilnějšímu. Není to žádná revoluce. Spíš tiché uvědomění, že někdy stačí méně – a kvalitně.
Máte-li doma starý hrnek nebo kastrol, zkuste ho znovu použít. Očistit, zkontrolovat a normálně vařit. Možná zjistíte, že tenhle „trend z internetu“ tu byl dávno před námi a vlastně nikdy úplně nezmizel.
Zdroje: google.com, sfinx.cz, wikipedia.org, pinterest.com
