Důchodci přicházejí o tisíce, protože nevědí o tomto formuláři. Stačí ho podat do konce března
Tisíce korun ročně zůstávají státu jen proto, že část seniorů nepodá daňové přiznání. Přestože mají nárok na slevu na poplatníka, často se mylně domnívají, že jako důchodci nic řešit nemusí. Termín pro podání v papírové podobě přitom končí na konci března.
Finanční správa každoročně upozorňuje, že starobní důchod sám o sobě dani nepodléhá, pokud nepřesáhne zákonný limit. Problém nastává ve chvíli, kdy si penzista přivydělává. Typicky jde o zkrácené úvazky, dohody o provedení práce nebo pronájem nemovitosti.
Pokud zaměstnavatel neprovedl roční zúčtování daně, musí senior podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob sám. A právě tady mnoho lidí chybuje. Řada penzistů totiž netuší, že mají nárok na základní slevu na poplatníka, která v roce 2023 i 2024 činí 30 840 korun ročně. Sleva snižuje vypočtenou daň a když je výsledná částka nižší než zaplacené zálohy, vznikne přeplatek. Ten finanční úřad vrací.
Kdo má povinnost přiznání podat
Povinnost se týká každého, kdo měl během roku příjmy podléhající dani a zaměstnavatel za něj neprovedl roční zúčtování. Typickým příkladem je senior, který pracoval pro více zaměstnavatelů současně, nebo měl ještě příjem z pronájmu.
Podle informací Finanční správy musí přiznání podat i ten, jehož roční zdanitelné příjmy přesáhly 50 000 korun a nešlo jen o příjmy zdaněné srážkovou daní. Srážková daň je konečná – strhne ji přímo zaměstnavatel například u menších dohod, pokud nepodepíšete prohlášení poplatníka.

Jak může vzniknout nárok na vrácení peněz
V praxi to bývá docela prosté. Důchodce pracuje na dohodu, zaměstnavatel mu každý měsíc strhává zálohu na daň, jenže senior nepodepsal prohlášení poplatníka. Sleva na poplatníka se tedy během roku neuplatní. Až při ročním součtu ale může vyjít najevo, že daň je díky slevě nulová.
Modelový příklad: penzista si za rok vydělá 120 000 korun. Zaměstnavatel mu postupně srazí na zálohách třeba 18 000 korun. Po započtení roční slevy 30 840 korun může být výsledná daň nula – a celých 18 000 korun se vrací jako přeplatek. Nejde tedy o drobné.
Někteří mohou uplatnit i další slevy. Například slevu na manžela či manželku s nízkými příjmy, případně daňové zvýhodnění na vyživované dítě, pokud na něj mají nárok. V součtu to může znamenat další tisíce korun navíc.
Na co si dát pozor při vyplňování
Formulář daňového přiznání je k dispozici na webu Finanční správy, vyplnit se dá i online přes aplikaci MOJE daně. Je potřeba uvést všechny příjmy a přiložit potvrzení od zaměstnavatele o zdanitelných příjmech. Bez toho to úřad neuzná.
Kdo podává přiznání v papírové podobě, musí ho doručit na finanční úřad nejpozději do konce března. U elektronického podání bývá lhůta delší zhruba o měsíc. Rozhoduje datum podání, ne to, kdy zásilka dorazí poštou – na to je dobré myslet.

Proč o tom mnoho seniorů neví
Česká správa sociálního zabezpečení posílá důchody automaticky a většina lidí tak s finančním úřadem vlastně nepřijde do styku. Snadno pak vznikne dojem, že daně se jich netýkají. Jenže ve chvíli, kdy si začnou přivydělávat, platí pro ně v zásadě stejná pravidla jako pro ostatní pracující. A to někdy překvapí.
Ministerstvo financí už dříve uvedlo, že pracujících důchodců postupně přibývá. Část z nich ale o slevách a možnostech vrácení přeplatku vůbec neví, případně mají obavu z papírování. Přitom samotné přiznání není nijak rozsáhlé. U jednodušších příjmů se dá zvládnout během půl hodiny, možná i rychleji.
Kdo tápe, může zajít přímo na finanční úřad – konzultace bývají bezplatné. Někdo raději osloví daňového poradce, odměna za jednoduché podání se pohybuje v nižších tisících korun. Když ale očekáváte vratku deset nebo patnáct tisíc, dává to smysl.
Nechat formulář ležet v šuplíku se zkrátka nemusí vyplatit. Stačí jedno podání do konce března a peníze, které by jinak zůstaly státu, mohou přijít zpět na účet. U lidí s menšími přivýdělky to často pokryje třeba několik záloh na energie nebo nákup léků, a to už znát je.
Zdroje: financnisprava.cz, mfcr.cz, cssz.cz, penize.cz

