Češi se zbavují zrcadlových skříní. Nahradila je jednoduchá šatna za pár korun

Ještě nedávno byly zrcadlové šatní skříně téměř povinnou výbavou českých ložnic. Dnes ale z bytů i rodinných domů mizí a nahrazují je otevřené šatny nebo jednoduché úložné systémy, které stojí jen zlomek původní ceny.

Okolo roku 2010 působila velká skříň s posuvnými dveřmi a zrcadlem jako znak moderního bydlení. Čím větší, tím lepší. Jenže postupem času začala řadě lidí připadat nepraktická – zabere kus místnosti, je těžká a při úklidu spíš překáží. Navíc na lesklém povrchu je vidět každá šmouha.

Místo masivního kusu nábytku dnes mnoho domácností volí otevřenou konstrukci z kovu nebo dřeva, doplněnou policemi a tyčemi na ramínka. Působí lehčeji a prostor tolik „nezadusí“. Podle údajů Českého statistického úřadu se průměrná velikost nových bytů dlouhodobě zmenšuje, hlavně ve větších městech. A když je metrů málo, člověk si dvakrát rozmyslí, co si do nich postaví.

Prostor, světlo a nižší cena

Otevřená šatna nepřerušuje místnost tak výrazně jako klasická skříň. Světlo může volně procházet a celek působí vzdušněji, i když to není žádný zázrak na počkání. Architekti často připomínají, že velké zrcadlové plochy sice opticky přidají pár centimetrů, ale zároveň vytvářejí chladnější dojem – a otisky prstů se z nich utírají skoro pořád.

Roli hrají i peníze. Vestavěná skříň na míru se běžně vyšplhá na desítky tisíc korun. Naproti tomu základní otevřený systém lze pořídit za několik tisíc, někdy i méně. Řetězce navíc prodávají modulární varianty, které se dají časem rozšířit. Montáž většinou zvládnete sami, bez čekání na truhláře.

Praktičnost místo efektu

Proměna souvisí i s tím, jak lidé uvažují o oblečení. Čím dál častěji se mluví o takzvaném kapsulovém šatníku – tedy menším počtu dobře kombinovatelných kusů. Když toho nemáte tolik, nepotřebujete obří uzavřený prostor.

Otevřené řešení má ještě jednu vlastnost: nutí k pořádku. Co není složené nebo pověšené rovně, je hned na očích. Psychologové dlouhodobě upozorňují, že vizuální nepořádek může zvyšovat stres, i když si to člověk nechce připustit. I proto si majitelé těchto šaten pořizují stejná ramínka, boxy či textilní koše – celek pak působí klidněji.

Výhodou je i variabilita. Když se změní dispozice bytu nebo přibude člen rodiny, systém se dá upravit, rozšířit, přeskládat. U vestavěné skříně tohle většinou nejde. Nábytek na míru sice perfektně zapadne, ale jakmile se potřeby změní, může být spíš překážkou než pomocníkem.

Kdy se otevřená šatna nevyplatí

Ne každému ale bude vyhovovat. V bytech s vyšší prašností, nebo tam kde chybí dveře mezi místnostmi, se textilie rychleji zanášejí prachem. Údržba je pak častější, a ne každého to baví. Pokud má někdo opravdu rozsáhlý šatník, bez uzavíratelných boxů či kombinace polic se stejně neobejde.

Jak na jednoduchou šatnu za pár korun

Základem je pevná konstrukce a hlavně dobré kotvení do zdi. Na nosnosti polic a tyčí se šetřit nevyplácí – levnější materiál se může po čase prohnout, zvlášť když na něj pověsíte těžké kabáty nebo obleky.

• Plánujte podle toho, kolik oblečení skutečně máte. Ne podle toho, kolik byste ho chtěli mít.
• Kombinujte otevřené části s boxy na sezónní věci, které zrovna nepotřebujete.
• Využijte výšku místnosti; horní police se hodí pro méně používané kusy.

Jako kompromis může posloužit i lehký závěs nebo posuvný textilní panel. Když je potřeba, zatáhne se – a prach nemá tolik šancí.

Zrcadlové skříně z českých ložnic úplně nezmizí, to asi ne. Jejich éra jako dominantního prvku ale pomalu končí. Stále víc lidí dává přednost jednoduchosti, flexibilitě a ceně, která nezruinuje rozpočet. Než se pustíte do změny, projděte si vlastní šatník a spočítejte, kolik místa opravdu potřebujete. Možná zjistíte, že místo velké skříně stačí pár polic, tyč a trochu disciplíny.

Zdroje: czso.cz, ikea.com, idnes.cz, bydleni.cz