Zapomeňte na trávník. Tenhle pokryv roste sám, neseká se a vypadá líp než anglický trávník
Klasický trávník vyžaduje pravidelné sekání, zálivku i hnojení. Přesto často zežloutne, vyšlape se a v létě připomíná spíš vyprahlou step než zelený koberec. Stále více lidí proto hledá řešení, které je nenáročné a zároveň estetické. Odpovědí může být půdopokryvná rostlina, která zvládne to, co tráva neumí.
Zahradní architekti i botanici v posledních letech mluví o návratu k přirozenějším výsadbám. Místo monokultury, tedy plochy tvořené jediným druhem rostliny, doporučují druhovou pestrost. Právě ta zvyšuje odolnost vůči suchu i chorobám a prospívá hmyzu.
Jedním z favoritů je jetel plazivý, nízká vytrvalá rostlina, která vytváří hustý zelený koberec. Na rozdíl od klasické trávy nepotřebuje časté sekání a díky schopnosti vázat dusík ze vzduchu si sama přirozeně přihnojuje půdu.
Proč klasický trávník ztrácí smysl
Anglický trávník působí reprezentativně, ale jeho údržba něco stojí. Podle údajů Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy spotřebuje běžná zahrada v létě stovky litrů vody týdně. V době sucha, které se v Česku opakuje stále častěji to není zanedbatelné číslo.
Tráva má navíc mělký kořenový systém. Sahá jen pár centimetrů pod povrch, a jakmile vrchní vrstva vyschne, začne chřadnout. Jetel i jiné půdopokryvné druhy koření hlouběji a s vláhou nakládají úsporněji.
Jetel jako chytrá alternativa
Jetel plazivý zůstává nízký, většinou jen několik centimetrů nad zemí. Při běžném používání zahrady se obejde bez pravidelného sekání, a když už ho člověk vezme sekačkou, rychle znovu obrazí. Není s ním tolik práce, jak by se mohlo zdát.
V jeho kořenech žijí bakterie, které umí přeměnit vzdušný dusík na látky využitelné pro rostlinu. Botanici tomu říkají biologická fixace dusíku – v praxi to znamená, že si jetel půdu tak trochu vyživuje sám. I proto bývá porost dlouhodobě vitálnější.
Výzkumy Mendelovy univerzity v Brně ukazují, že travní směsi s příměsí jetele zvládají období sucha lépe než samotná tráva. Zůstávají déle zelené, i když se tolik nezalévá. Majitelé zahrad pak neplatí tolik za vodu a nestráví víkendy jen údržbou.
Zapomínat by se nemělo ani na přínos pro přírodu. Kvetoucí jetel láká včely a další opylovače, kterých podle dat Českého statistického úřadu místy ubývá, jinde jejich počty kolísají. Obyčejný trávník bez květů jim neposkytne v podstatě nic.
Co čekat v praxi
Žádný zázrak bez práce to není. První rok po výsevu je potřeba pravidelně zalévat, aby porost dobře zakořenil. Pak už si většinou poradí i s kratším suchem. Sešlap snese poměrně dobře, ale na vyloženě sportovní plochy se příliš nehodí.
Někomu mohou vadit drobné bílé nebo lehce narůžovělé květy. Jiní je naopak považují za přednost, zahrada nepůsobí tak strojeně. Moderní směsi navíc kvetou méně než klasický luční jetel takže výsledný vzhled je umírněnější.
Existují i další možnosti
Jetel není jediná cesta. Oblibu si získává třeba mateřídouška, která vytvoří nízký voňavý koberec a zvládne i sušší místa. Do stínu se hodí barvínek, ten zase pokryje půdu tam, kde by tráva dávno vzdala boj. Často se vysazuje kombinace více druhů, porost pak působí přirozeněji a je stabilnější.
Při zakládání nové plochy se doporučuje odstranit starý drn, půdu nakypřit a vysévat buď na jaře, nebo začátkem podzimu. Není potřeba žádný složitý postup, spíš pečlivost. Směsi s obsahem jetele dnes prodává většina specializovaných obchodů a cena bývá srovnatelná s kvalitním travním osivem, dlouhodobě ale vyjde levněji.
Je vidět, že se přístup k zahradám mění. Málokdo chce trávit každou sobotu dvě hodiny se sekačkou, jen aby měl dokonale střižený pažít. Pokud netrváte na golfovém standardu a jde vám spíš o živý prostor, který funguje a trochu si poradí sám, může být jetel nebo jiný půdopokryvný porost docela rozumné řešení.
Zdroje: mendelu.cz, vukoz.cz, vump.cz, czso.cz
