Největší dubnová chyba u jahod přichází dřív, než začne sezóna. Pak už se sklizeň dohání těžko
O tom, kolik jahod nakonec sklidíte, se často rozhodne už v dubnu. Právě tehdy zahrádkáři nevědomky udělají chybu, která se naplno projeví až o pár týdnů později – menšími plody a slabší chutí.
Jahodník je vytrvalá rostlina a květní pupeny si zakládá už v předchozí sezóně. Na jaře tedy jen navazuje na to, co si stihl připravit. Jakmile ho v dubnu zbytečně oslabíme, dohánět se to v červnu dá jen těžko, a někdy vůbec. Ani vydatná zálivka nebo přihnojení už situaci úplně nezachrání.
Podle pěstitelů z Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského v Holovousích je klíčová kondice rostliny v době rašení. Potřebuje dostatek živin a hlavně zdravé listy – právě ty vyrábějí energii pomocí fotosyntézy. Když o listovou plochu přijde, výnos jde dolů. Není to vidět hned, ale projeví se to.
Příliš hluboké čištění záhonu rostlinu oslabí
Typickou dubnovou chybou je důkladné vyhrabání záhonu a odstranění všech starých listů. Záhon sice vypadá čistě a upraveně, jenže jahodník tím přijde o část listů, které mu pomáhají s rozjezdem. Starší, pokud jsou zdravé, stále pracují.
Doporučuje se odstřihnout jen listy suché, napadené nebo viditelně poškozené mrazem. Ostatní nechat být. Když rostlinu takříkajíc „oholíte“ až na srdíčko, musí si nejdřív vytvořit nové listy – a teprve pak řeší květy. A to znamená zpoždění, někdy i menší plody.
Dusík ano, ale s rozumem
Druhou častou chybou bývá přehnojení dusíkem. Dusík sice podporuje růst listů, a na první pohled to vypadá, že rostlina prospívá. Jenže víc listů ještě neznamená víc jahod.
Nadbytek dusíku vede k bujnému olistění na úkor květů a plodů. Rostlina je sice mohutná, ale úroda slabší. Navíc bývá náchylnější k houbovým chorobám, třeba k padlí. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský dlouhodobě upozorňuje, že důležitý je vyvážený poměr živin – kromě dusíku i draslík pro chuť a vyzrávání plodů, a fosfor pro dobrý vývoj kořenů.
Ideální je sáhnout po hnojivu určeném přímo pro jahody a držet se doporučeného dávkování. Pokud jste na podzim zapravili kompost, často postačí jen mírné přihnojení. Někdy je opravdu lepší ubrat než přidat.
Mulčování v nesprávný čas brzdí růst
Sláma nebo štěpka mají své místo – chrání plody před špínou a omezují plevel. Jenže když se mulč položí příliš brzy, půda se déle zahřívá. A jahodník začne opravdu růst až ve chvíli, kdy má zem kolem deseti stupňů Celsia.
Studená půda znamená pomalejší příjem vody i živin. Rostlina pak působí unaveně, méně kvete a start sezóny je rozpačitý. Zkušenější pěstitelé proto s mulčem čekají, až se půda prohřeje stabilně – ne jen na pár odpoledních hodin.
Mráz a zálivka: tichý faktor, který rozhoduje
Dubnové noci umí překvapit. Přízemní mrazíky nejsou výjimkou a květy jahodníku poškodí už teplota lehce pod nulou. Stačí krátký pokles a je po části úrody. Když meteorologové hlásí ochlazení, vyplatí se záhon na noc přikrýt netkanou textilií – není to nic složitého a rozdíl bývá znatelný.
Hodně lidí podcení i zálivku. Jahodník má mělké kořeny, sahají jen pár centimetrů pod povrch, takže sucho pocítí rychle. V období kvetení a nasazování plodů by půda neměla vyschnout, ani na pár dní. Zalévat je lepší přímo ke kořenům, na listy vodu zbytečně nestříkat, podporuje to plísně.
Dubnová péče tedy není o razantních zásazích. Spíš o pozornosti a trpělivosti. Odstraňte jen opravdu poškozené části, hnojte střídmě a sledujte teplotu půdy i předpověď. O úrodě se totiž rozhoduje dávno před tím, než jahody zčervenají – a vrátit to zpátky už většinou nejde.
Zdroje: vsuo.cz, ukzuz.cz, mendelu.cz, zahradkar.org
