Nejhorší instantní káva v akci. Nenechte se zmást značkou, uvnitř je víc kávoviny než skutečných zrn
Známé logo, k tomu velká červená sleva a slib výrazné chuti. Jenže právě u některých instantních káv prodávaných v akcích je dobré na chvíli zpomalit. Testy totiž opakovaně ukazují, že část výrobků obsahuje překvapivě vysoký podíl kávovinových příměsí místo čisté kávy. Člověk pak zaplatí za něco, co úplně neodpovídá představě o stoprocentní instantní kávě.
Podle českých i evropských pravidel má být instantní káva vyrobena výhradně z pražených kávových zrn. Výrobce z nich získá extrakt – tedy rozpustné látky – a ten se následně usuší do podoby prášku nebo granulí. Jednoduchý postup. Jakmile se ale do směsi přidá čekanka, ječmen nebo jiný obilný extrakt, už se nebavíme o čisté kávě, nýbrž o nápojové směsi.
Levnější výrobky v akci se podle potravinářských odborníků často pohybují na hraně kvality. Neznamená to nutně porušení zákona, spíš posun směrem k levnějším surovinám. Rozdíl mezi stoprocentní instantní kávou a směsí s příměsí je přitom znatelný – v laboratoři i v šálku.
Co je vlastně kávovina a proč se do kávy přidává
Kávovina je náhražka připravovaná nejčastěji z pražené čekanky, žita nebo ječmene. Kofein neobsahuje a její výroba vyjde podstatně levněji než zpracování skutečných kávových zrn. Chuť může být na první doušek plná, někdy lehce nasládlá či karamelová, ale chybí jí typická kyselost a aroma, které lidé od kávy čekají.
Důvod použití je prostý – náklady. Cena surové kávy na světových trzích v posledních letech výrazně kolísá a období 2022 až 2025 patří podle Mezinárodní organizace pro kávu k těm dražším. Přimícháním levnější složky výrobce sníží výrobní cenu a může nabídnout výraznou slevu. Pro zákazníka to ale nemusí být výhra, i když to tak na první pohled vypadá.

Jak poznat, že nejde o čistou instantní kávu
Základ je prostý – čtěte složení. Pokud je na obalu uvedeno jen „instantní káva“, měl by výrobek obsahovat 100 % kávového extraktu. Jakmile se v seznamu objeví čekanka, obilný extrakt nebo neurčité označení typu kávovinová směs, kupujete už jiný produkt.
Rozdíl se projeví i v chuti, i když ne každý ho hned rozpozná. Směsi s vyšším podílem kávoviny bývají plošší, méně aromatické a mají slabší účinek. Kofein je totiž přirozenou součástí kávových zrn, kdežto kávoviny jej neobsahují vůbec. Pokud tedy čekáte ranní „nakopnutí“, může přijít spíš zklamání.
Na rozdíl mezi instantní kávou a kávovinovým nápojem upozorňuje i spotřebitelský časopis dTest. Podle něj si lidé často neuvědomují, že podobný obal ještě neznamená stejný obsah. Cenový rozdíl může dělat několik desítek korun, surovinově je to ale zásadní rozdíl.
Nové poznatky: obsah kofeinu se liší
Analýzy zveřejněné v odborných databázích, například na ScienceDirect, ukazují, že běžný šálek instantní kávy připravený z doporučené dávky obsahuje zhruba 30 až 50 miligramů kofeinu. U směsí s podílem kávoviny může být tato hodnota citelně nižší, někdy i o desítky procent.
V praxi to znamená jediné. Dvě téměř stejné sklenice ve slevě mohou mít rozdílný účinek i chuťový profil. Z přední etikety to většinou nepoznáte, rozhodující je až detailní složení napsané drobným písmem.

Proč sleva ještě neznamená skutečnou úsporu
Obchodní řetězce běžně nabízejí slevy přes 40 procent. U zavedených značek jde často o marketing, který má přitáhnout zákazníky do prodejny. U méně známých výrobků ale nízká cena někdy odráží i levnější vstupní suroviny, a to je dobré mít na paměti.
Ekonomika výroby je neúprosná. Pokud část kávového extraktu nahradí levnější kávovina, náklady klesnou a akční cena může vypadat velmi lákavě. Jenže kupující si domů odnese nápoj, který se od klasické instantní kávy liší – chutí, obsahem kofeinu i celkovým účinkem.
Praktická rada? Porovnávejte cenu za 100 gramů, čtěte složení a sledujte přesné označení výrobku. Hledáte-li plnohodnotnou instantní kávu, měla by mít ve složení jedinou položku. Jakmile je seznam delší, už to není totéž, i když obal tvrdí něco jiného. V době vyšších cen kávy se vyplatí být o něco pozornější, protože ne každá sleva znamená opravdovou výhodu.
Zdroje: dtest.cz, ico.org, sciencedirect.com, efsa.europa.eu

