Banky mění poplatky za vedení účtu. Tato jedna věc v sazebníku může vaši rodinu stát tisíce ročně

V sazebnících bank se v poslední době objevují drobné úpravy, které na první pohled nevypadají nijak zásadně. Jenže právě tyto detaily mohou rozhodnout o tom, jestli účet zůstane zdarma, nebo začne rodinný rozpočet nenápadně zatěžovat.

Nejde o klasický paušální poplatek, jak tomu bývalo dřív. Většina bank dnes slibuje vedení běžného účtu bez měsíčního poplatku – má to ale podmínky. A ty se postupně mění. Někdy stačí malá úprava formulace v ceníku a klient si ani nevšimne, že musí splnit víc než dřív.

Typicky se zvyšuje požadovaný minimální příjem, přibývá nutnost aktivně platit kartou nebo uskutečnit určitý počet transakcí. Pokud se to v některém měsíci nepovede, banka si bez dalšího upozornění naúčtuje poplatek, obvykle mezi 100 až 200 korunami. Může to působit jako drobnost, ale v součtu to drobnost není.

Podmínky pro účet zdarma se zpřísňují

Data České národní banky dlouhodobě ukazují, že běžný účet má prakticky každý dospělý. Konkurence drží základní ceny při zemi, banky proto hledají jiné cesty jak si výnosy dorovnat. Jednou z nich je právě nastavení podmínek pro takzvaný nulový tarif.

V praxi to vypadá třeba tak, že banka požaduje měsíční příjem minimálně 15 tisíc korun a k tomu alespoň pět plateb kartou. Když výplata dorazí pozdě, nebo člověk přechází mezi zaměstnáními, podmínka splněna není. A poplatek naskočí. Bez ohledu na to, že účet jinak téměř nepoužíváte.

Rodina se dvěma běžnými účty tak při poplatku 150 korun měsíčně zaplatí 3 600 korun za rok. A to jen kvůli nesplněné administrativní podmínce, ne kvůli nějaké nadstandardní službě navíc.

Další nenápadné položky v sazebníku

U samotného vedení účtu to ale nekončí. Změny se týkají i výběrů z bankomatů jiných bank nebo plateb v cizině. Někde se krátí počet bezplatných výběrů, jinde se nově rozlišuje, jestli vybíráte doma nebo v zahraničí. Rozdíl pár desítek korun za transakci člověk snadno přehlédne.

Ekonom Lukáš Kovanda už dříve upozorňoval, že Češi stále používají hotovost víc, než je v některých západních zemích běžné. Každý zpoplatněný výběr tak může znamenat další výdaj. Pět nebo šest výběrů měsíčně a roční součet se přehoupne přes tisíc korun ani nevíte jak.

Samostatnou kapitolou jsou platby v cizí měně. Banka si většinou připočítá kurzovou přirážku – rozdíl mezi mezibankovním kurzem a kurzem pro klienta. Ta se pohybuje v jednotkách procent. Pokud rodina utratí v zahraničí nebo na zahraničních e-shopech kolem 100 tisíc korun ročně, může jen na této přirážce zaplatit několik tisíc korun. Často skrytě, protože v přehledu transakcí není hned vidět.

Proč banky poplatky mění

Důvodů je víc. Rostou náklady na technologie, bezpečnostní opatření i ochranu proti podvodům. Banky zároveň čelí tlaku na marže a hledají kde si výpadky příjmů nahradit. Investice do digitalizace jdou do miliard korun a někde se to projevit musí.

Český bankovní trh je navíc silně konkurenční, takže prostor pro otevřené zdražení je omezený. Místo toho se pracuje s podmínkami, limity a doplňkovými službami. Klient pak má pocit, že se vlastně nic zásadního nezměnilo. Jenže změnilo.

Jak zjistit, zda platíte zbytečně

První krok je překvapivě jednoduchý – otevřít aktuální sazebník a projít podmínky pro vedení účtu zdarma. Zaměřte se hlavně na minimální příjem, počet karetních plateb a případné požadavky na další produkty, třeba spořicí účet nebo úvěr. Někdy stačí maličkost a nárok na nulový tarif zmizí.

Banky zároveň zasílají roční přehled zaplacených poplatků. Vyplatí se ho opravdu projít, ne jen založit do šuplíku. Součet vás může překvapit. Pokud jde o několik tisíc korun ročně, je na místě srovnání s konkurencí.

Finanční poradci obvykle doporučují:

• zkontrolovat, zda jste za posledních 6 měsíců splnili podmínky pro účet zdarma,
• spočítat kolik stojí výběry z cizích bankomatů a zahraniční platby,
• porovnat kurzové přirážky s jinými bankami.

Změna banky dnes nebývá složitá, i když se toho lidé často obávají. Služba převodu účtu umožní, že většinu administrativy vyřeší nová banka za vás. Pokud rozdíl dělá dva nebo tři tisíce korun ročně, během pár let to představuje částku, která se hodí – třeba na dovolenou nebo dětem na kroužky.

Sazebník působí jako technický dokument plný čísel a poznámek pod čarou. Právě tam se ale rozhoduje o tom, jestli účet skutečně zůstane zdarma nebo se z něj stane pravidelný, a zbytečný výdaj.

Zdroje: cnb.cz, penize.cz, mesec.cz, kurzy.cz