Nejhorší ostružinový džem v akci. Na první pohled vypadá skvěle, ale ovoce v něm najdete jen v popisku
V regálu působí skoro neodolatelně. Tmavý odstín, pěkná etiketa, k tomu sleva. Jenže když se člověk podívá blíž, zjistí že některé ostružinové džemy mají k ovoci docela daleko.
Ostružinový džem je stálice v českých domácnostech, to se nemění. Výrobci to dobře ví a hlavně ve slevách toho umí využít. Jenže právě tehdy bývá problém. Název totiž ještě neznamená, že uvnitř je opravdu dost ovoce.
Podle pravidel musí džem obsahovat minimální množství ovoce. U běžných výrobků je to aspoň 35 procent. Kvalitnější produkty jdou ale mnohem výš. Na pohled to ale člověk nepozná, bez čtení etikety prostě ne.
Co opravdu znamená složení na etiketě
Trochu háček je v tom, jak se složení zapisuje. Přední strana láká na šťavnaté plody, někdy až přehnaně. Zadní etiketa už bývá méně líbivá, ale o to upřímnější.
U levnějších džemů není výjimka, že obsah ovoce spadne pod 40 procent. Zbytek doplní cukr, voda a různé přísady. Zahušťovadla jako pektin jsou v pořádku, jde o běžnou věc. Horší chvíle nastává, když chuť dohání aroma. To sice připomíná ovoce, ale reálně ho moc nepřidá.
Akční cena často skrývá kompromisy
Levný džem nemusí být automaticky špatný, to ne. Jenže pokud cena spadne až podezřele nízko, někde se to projevit musí. A často právě na ovoci.
Když člověk porovná pár výrobků ze supermarketu, rozdíl je docela vidět. Lepší džemy mají klidně 50 až 60 procent ovoce. Ty levnější se drží jen těsně nad minimem. Chuť je pak spíš sladká než ovocná, někdy až jednotvárná.
Odborníci dlouhodobě upozorňují, že nadbytek cukru není ideální. U džemů si to ale spousta lidí ani neuvědomí, protože je berou jako něco malého ke snídani, nic víc.
Jak poznat kvalitní ostružinový džem
Při nákupu stačí pár vteřin navíc, fakt. Není to žádná věda, jen se na chvíli zastavit.
- Podíl ovoce ideálně nad 50 procent
- Složení čím kratší tím lepší
- Bez aromat chuť pak bývá přirozenější
Barva nebo hustota můžou klamat. I levný džem umí vypadat dobře, někdy až podezřele.
Marketing versus realita ve sklenici
Obaly hrají na emoce, to je jasné. Tmavé barvy, obrázky z venkova, slova jako domácí nebo tradiční. Jenže tohle nikdo moc nehlídá a o složení to neříká skoro nic.
Často tak člověk kupuje spíš pocit než skutečnou kvalitu. Rozdíl se ukáže až doma. Džem s menším podílem ovoce bývá hodně sladký, chybí mu ta typická lehká kyselost.
Jestli chcete mít větší jistotu, vyplatí se sáhnout po výrobcích s jasně uvedeným vyšším podílem ovoce nebo označením extra. Dobrá volba bývá i menší výrobce, případně domácí výroba kde víte co jste tam dali.
Jednoduché pravidlo pořád platí. Nekoukat jen na obal, ale číst složení. Právě tam je to důležité, i když to není tak líbivé.
Zdroje: szpi.gov.cz, dtest.cz, ministerstvozdravotnictvi.cz
