Cítíte se po obědě na odpis? Možná děláte tuto nenápadnou chybu, která totálně zabíjí váš metabolismus a bere vám energii
Únava po obědě není jen pohodlná výmluva. Odborníci už dlouho varují, že za ní může stát jeden nenápadný zvyk, který má dnes překvapivě mnoho lidí, aniž by si toho vůbec všimli.
Mnozí se zaměřují na kalorické tabulky nebo řeší, jestli spali dost hodin, ale skutečná příčina se často skrývá úplně jinde. Když se člověk podívá na své denní rituály trochu víc zblízka, najednou se objeví věc, která může rozhodit energii i po jinak kvalitním obědě.
Problém, o kterém se moc nepovídá
Výživoví experti z Harvard T. H. Chan School of Public Health už nějakou dobu upozorňují, že tělo reaguje na jídlo jinak, pokud ho někdo do sebe doslova nahází. Studie v Clinical Nutrition ukazuje, že rychlé jedení zatěžuje trávení a způsobuje divoké skoky cukru v krvi. Výsledek? Překvapivě brzký útlum. Někdy klidně do hodiny po jídle.
Když člověk jí ve stresu, problém se ještě zhorší. Konzultantka European Food Information Council Julie Lanigan v rozhovoru pro BBC připomněla, že stres snižuje tvorbu trávicích enzymů, což celé trávení protahuje a únavu přivolává skoro okamžitě.
Proč rychlé jedení zpomaluje metabolismus
Metabolismus je vlastně jen soubor procesů, které mění jídlo na energii – nic tajemného. Když se ale jí příliš rychle, žaludek nestihne jídlo dobře zpracovat a další orgány pak musejí zabrat víc, než by chtěly. Výsledkem je paradox: tělo vydá víc energie na trávení, ale člověk se cítí unavenější než před obědem.
Novější studie z Journal of Nutrition naznačují, že pomalejší tempo jídla vede k nižším hodnotám postprandiální glukózy. Jinak řečeno, energie po jídle je rovnoměrnější. Lidé, kteří se po obědě sotva udrží vzhůru, a přitom spí dobře, často zjistí, že problém není v jídle, ale v rychlosti, jakou ho sní.
Jak poznáte, že jíte moc rychle
Mnozí tvrdí, že jedí normálně, ale pak je talíř prázdný během pár minut. Podle britské NHS by standartní jídlo mělo trvat aspoň něco kolem dvaceti minut – až potom mozek zaregistruje, že už je dost. Když se tohle obejde, tělo reaguje nadýmáním, překyselením nebo nepříjemnou slabostí, která přijde skoro bez varování.
Dost lidí také jí před notebookem či mobilem. Výzkumy London Metropolitan University ukazují, že člověk pak jí asi o třetinu rychleji, jenže si to ani neuvědomí. Mozek má totiž jiné starosti než sledovat rychlost soust.
Co zkusit už zítra
Změna nemusí být žádná věda. Stačí si po každých dvou nebo třech soustech položit příbor. Vypadá to jako hloupost, ale tělu to dá čas zaznamenat, že opravdu jíte, a trávení se zbytečně nepřetíží.
Krátká chůze – klidně jen deset minut – po obědě může podle dat ze Sports Medicine pomoci srovnat výkyvy cukru skoro stejně dobře jako delší aktivita. Pro unaveného člověka je to rychlá, snadno proveditelná věc.
Pokud chcete zjistit, jestli je problém skutečně v rychlosti jídla, zkuste si jeden den vyhradit 15 až 20 minut jen na oběd. Bez práce, bez displeje. Mnozí terapeuti říkají, že lidé často hlásí zlepšení už po pár dnech, někdy i dřív.
Pomalé jedení není žádná móda. Je to malá úprava, která stojí na tvrdých datech a dokáže ovlivnit energii, náladu i soustředění. A možná i rozhodne, jestli odpoledne zvládnete produktivně, nebo jen přemýšlet, kdy si konečně dáte pauzu.
Zdroje: bbc.com, harvard.edu, nih.gov, nature.com, bmj.com
