Nejhorší paštiky z českých obchodů. Podle testů obsahují více kůží a sádla než masa

Testování spotřebitelských organizací opakovaně ukazuje, že levné paštiky z běžných supermarketů často neodpovídají tomu, co si lidé představují. Místo masa v nich převládá tuk, kůže a někdy i voda. Rozdíly mezi výrobky přitom bývají docela výrazné, i když obaly působí skoro stejně.

Kolik masa vlastně obsahuje paštika, kterou si člověk namaže na chleba? Podle srovnání z poslední doby některé produkty klesají dost nízko, klidně pod hranici kterou by většina lidí čekala. Výrobci sahají po levnějších surovinách, které ale nemají takovou výživovou hodnotu. Často jde třeba o vepřové kůže nebo vyšší podíl sádla.

Důležité je i označení na obalu. Výrazy jako „játrová paštika“ a „masový výrobek“ zní podobně, ale zákon je rozlišuje. U levnějších variant je povolen menší podíl masa, což se pak projeví nejen na chuti ale i na kvalitě.

Co odhalily testy kvality paštik

Nezávislé testy například od dTestu dlouhodobě poukazují na rozdíly mezi jednotlivými výrobky. Některé paštiky měly méně než 30 procent masa, zatímco tuk tvořil klidně víc než polovinu obsahu. Takový výrobek zasytí spíš kaloriemi než něčím užitečným.

Laboratorní rozbory sledují nejen maso, ale i sůl a přidané látky. V několika případech se ukázalo, že soli je tam zbytečně moc. Chuť to sice zvýrazní, ale při častější konzumaci to tělu úplně neprospívá.

Proč výrobci používají kůže a tuk

Vepřové kůže i sádlo patří mezi levné suroviny, které se do paštik hodí z technologického hlediska. Kůže obsahují kolagen, což je bílkovina, která po zpracování vytvoří takovou gelovou strukturu. Díky tomu paštika drží tvar a působí jemněji, i když to nemusí být úplně kvalita.

Na první ochutnání to člověk často nepozná. Tuk totiž nese chuť a vytváří pocit sytosti. Problém je spíš při časté konzumaci, protože taková paštika má hodně energie ale málo kvalitních bílkovin.

Rozdíly jsou i mezi kategoriemi. Dražší výrobky většinou obsahují víc jater nebo svaloviny. Naopak ty nejlevnější často stojí na směsi různých vedlejších živočišných částí, což není zrovna ideální.

Jak číst složení a nenechat se zmást

Základem je sledovat seznam ingrediencí. Ten je vždy seřazen podle množství, i když to někdy lidé přehlédnou. Pokud je na začátku voda nebo tuk, nejde o nic moc kvalitního. Naopak vyšší podíl masa nebo jater je dobré znamení.

• Sledujte kolik procent masa výrobek obsahuje
• Vyhněte se produktům s příliš dlouhým seznamem aditiv
• Kontrolujte množství soli

Aditiva jsou přidané látky, které upravují chuť, barvu nebo trvanlivost. Ne všechny jsou špatné, ale když jich je moc, většinou to značí horší suroviny.

Rozdíly v ceně odpovídají kvalitě

Cena často napoví víc než by se mohlo zdát. Nejlevnější paštiky stojí pár korun a někde se to prostě projevit musí. Výrobci šetří hlavně na mase. U dražších výrobků bývá složení jednodušší a někdy i přehlednější, i když ne vždy.

Neplatí ale, že drahá paštika je automaticky dobrá. Vyplatí se kombinovat cenu a čtení etikety. Některé výrobky ve střední ceně mají docela dobrý poměr kvality a ceny, což se hodí vědět.

Na co si dát při nákupu pozor

Pokud chcete paštiku, která dává smysl i z hlediska výživy, zaměřte se na pár věcí. Hledejte vyšší podíl masa, ideálně nad 50 procent. Kratší trvanlivost může znamenat méně konzervantů, i když to není pravidlo vždy.

Paštika je sice rychlá svačina, ale neměla by to být jen směs tuku a soli. Rozdíly mezi výrobky jsou docela velké, takže se vyplatí věnovat výběru aspoň chvilku. Poznáte to nejen podle chuti ale i podle toho jak zasytí.

Zdroje: dtest.cz, potravinynapranyri.cz, szpi.gov.cz, idnes.cz