Jak se připravit na preventivní prohlídku: Co se nebát říct lékaři a na jaká vyšetření se sama aktivně ptát
Preventivní prohlídka umí odhalit i vážnou nemoc v době, kdy o sobě ještě nijak nedává vědět. Přesto ji řada lidí odsouvá, nebo ji bere jen jako povinné kolečko kvůli razítku. Lékaři ale říkají, že právě to, jak aktivně se pacient zapojí, může hrát docela zásadní roli.
Ze zákona máte nárok na preventivní prohlídku u praktického lékaře jednou za dva roky a hradí ji pojišťovna. Součástí bývá kontrola krevního tlaku, hmotnosti, orientační vyšetření krve a moči nebo kontrola očkování. Není to ale uzavřený seznam. Pokud máte pocit, že by se mělo něco doplnit, můžete se ozvat.
Vyplatí se přijít připravená. Stačí pár minut doma – napsat si, jaké léky a doplňky berete, a projít si v hlavě, s čím se léčili rodiče či prarodiče. Cukrovka, vysoký tlak, nádorová onemocnění… i tyhle informace mohou rozhodnout, co bude lékař řešit podrobněji. Někdy na to zapomeneme a je to škoda.
Co lékaři otevřeně říct, i když je to nepříjemné
Spousta lidí má tendenci své potíže zlehčovat. „To nic není,“ zazní často, i když únava trvá měsíce nebo se objeví změny ve stolici. Přitom právě takové věci mohou být prvním signálem problému. Podobně je to s potížemi s erekcí nebo únikem moči – mluví se o nich těžko, ale patří do ordinace.
Zapomínat by se nemělo ani na psychiku. Úzkosti, dlouhodobá nespavost nebo zvýšená konzumace alkoholu nejsou selhání, ale zdravotní téma. Mezi třiceti a padesáti lety jde o poměrně časté obtíže. Podle dat Národního ústavu duševního zdraví má zkušenost s úzkostnou poruchou téměř každý pátý Čech. Praktik může udělat základní screening a když je potřeba, nasměruje vás dál. Není nutné na to být sama.
Na jaká vyšetření se aktivně ptát podle věku
Preventivní péče se mění s věkem i pohlavím. U lidí mezi 30 a 50 lety se hodně řeší hlavně srdce a cévy. Kardiovaskulární onemocnění jsou v Česku stále nejčastější příčinou úmrtí, dlouhodobě na to upozorňuje Ústav zdravotnických informací a statistiky.
Máte-li v rodině infarkt, mrtvici nebo vysoký cholesterol, je na místě probrat kontrolu lipidového profilu – tedy tuků v krvi. Stejně tak glykémii. Lékař by měl v určitých intervalech zkontrolovat hladinu cukru a zhodnotit riziko cukrovky 2. typu. Někdy stačí drobná úprava jídelníčku, jindy je potřeba víc.
Ženy by měly chodit na pravidelné gynekologické prohlídky a screening rakoviny děložního hrdla. Od 45 let je hrazený mamograf každé dva roky. Muži po čtyřicítce mohou otevřít téma prostaty, zvlášť pokud se v rodině objevila rakovina prostaty. Není to příjemné téma, ale mlčet se nevyplácí.
Zmínit lze i kontrolu znamének. Lidé se světlou kůží nebo ti, kdo se v minulosti opakovaně spálili na slunci, by měli být obezřetní. Incidence melanomu v Česku podle dat Státního zdravotního ústavu roste, pomalu ale setrvale. Přitom včas zachycený nádor kůže má velmi dobrou prognózu.
Jak z prohlídky vytěžit maximum
Na kontrolu je lepší nejít ve stresu a s hlavou jinde. Když pospícháte, snadno zapomenete na to podstatné. Krátký seznam otázek v mobilu nebo na papíře může pomoct – třeba ohledně ideální hmotnosti, tlaku nebo vhodného pohybu vzhledem k vašemu zdravotnímu stavu.
Praktičtí lékaři často říkají, že by lidé měli znát svá základní čísla. Krevní tlak okolo 120/80 mmHg se považuje za dlouhodobě optimální, i když drobné odchylky nemusí hned znamenat problém. Celkový cholesterol by měl být pod 5 mmol na litr, u rizikových pacientů ještě níž. Pokud vám ty hodnoty nic neříkají, ptejte se. Je v pořádku chtít vysvětlení, i klidně dvakrát.
Aktivní přístup neznamená lékaře zkoušet nebo mu nedůvěřovat. Spíš jde o spolupráci. Když otevřeně mluvíte o tom, jak žijete, kolik se hýbete, jestli vás něco trápí nebo čeho se bojíte, pomáháte mu poskládat si celý obrázek. A to je někdy víc než samotné číslo z laboratoře.
Preventivní prohlídka pak nepůsobí jako formalita. Spíš jako malá zastávka, kde si člověk ujasní, jak na tom je – a co může změnit, dokud je čas. Není to nic složitého, jen to neodkládat.
Zdroje: uzis.cz, nudz.cz, szu.cz, who.int
