Důchodci by mohli brzy získat další peníze navíc. Rozhodne ale detail, který většina z nich nezná
Někteří senioři si v příštích měsících mohou přijít na vyšší důchod. Nepůjde o žádné plošné přidávání všem, ale o zákonnou možnost, kterou spousta lidí jednoduše přehlédne. A rozhoduje v podstatě jediný krok. Kdo ho neudělá, má smůlu.
Jde o přepočet starobního důchodu za dobu, kdy člověk po jeho přiznání dál pracuje. Český systém totiž umožňuje, aby si penzista, který odvádí sociální pojištění i po odchodu do důchodu, nechal svou penzi navýšit. Mnozí o tom buď nevědí, nebo si řeknou, že kvůli pár stovkám to řešit nebudou. Jenže právě tyto „pár stovky“ se časem nasčítají.
Podle údajů České správy sociálního zabezpečení si při důchodu přivydělávají stovky tisíc lidí. O zvýšení si ale požádá jen část z nich. Přitom pravidla nejsou nijak složitá a zákon je v tomhle směru docela jasný.
Jak přepočet funguje a kolik může přinést
Za každých 360 kalendářních dnů výdělečné činnosti po přiznání starobního důchodu se zvyšuje penze o 0,4 % výpočtového základu. Nejde tedy o procenta z částky, kterou senior aktuálně dostává na účet, ale z hodnoty, z níž se důchod původně spočítal.
Výpočtový základ je zjednodušeně řečeno průměr příjmů upravený podle zákonných redukčních hranic. Zní to složitě, ale pro většinu lidí je důležité hlavně to, že každých odpracovaných 360 dní se počítá.
V praxi to může dělat několik stovek korun měsíčně navíc. Pokud někdo pracuje tři roky po přiznání důchodu, splní podmínku třikrát – a navýšení už je znatelné. Navíc je trvalé, tedy vyplácí se až do konce života a vstupuje i do dalších valorizací.
Důležité: nic se nepřičte automaticky. O přepočet je nutné požádat ČSSZ. Úřad sice ví, že bylo odváděno pojistné, bez žádosti ale ke zvýšení nedojde.

Detail, který rozhoduje: žádost a správné načasování
Zásadní je okamžik, kdy žádost podáte. Nárok vzniká až po získání celých 360 dnů pojištění. Pokud někdo přijde dřív, žádost bude zamítnuta a musí se čekat dál. Někteří senioři se mylně domnívají, že se dny „nějak“ dopočítají samy bez ohledu na datum podání, ale tak to nefunguje.
Roli hraje i forma výdělku. Započítává se jen práce, ze které je skutečně odváděno sociální pojištění. Typicky pracovní poměr nebo podnikání s povinnými odvody. Naopak u dohody o provedení práce s nízkým příjmem, kde se pojistné neplatí, nárok nevzniká. A to si spousta lidí neuvědomí.
Ministerstvo práce a sociálních věcí dlouhodobě uvádí, že počet pracujících seniorů roste. Někdo pracuje kvůli penězům, jiný proto, že nechce zůstat doma. Právě tato skupina má možnost si důchod legálně navýšit, stačí splnit podmínky.
Systém tím vlastně motivuje k legální práci i po dosažení důchodového věku. Každý další rok znamená nejen mzdu, ale i malé procento navíc k penzi. Není to skokové zvýšení, spíš postupné přilepšení – ale dlouhodobé.

Na co si dát pozor a kdy se to vyplatí
Ekonomové upozorňují, že 0,4 % nevypadá nijak závratně. Jenže pokud člověk pobírá důchod dvacet let nebo déle, může i pár set korun měsíčně navíc znamenat v součtu desítky tisíc korun. A částka se navíc pravidelně valorizuje spolu s ostatními důchody, což hraje roli.
Žádost je možné podat osobně na okresní správě sociálního zabezpečení, případně přes datovou schránku. Úřad pak rozhodne a zvýšení přizná zpětně ode dne, kdy byla splněna podmínka 360 dnů. Administrativa nebývá složitá, i tak se ale vyplatí zkontrolovat evidenci dob pojištění – občas se stane že něco nesedí.
Praktické doporučení? Pokud při důchodu pracujete a odvádíte sociální pojištění, hlídejte si délku odpracované doby. Jakmile uplyne 360 dnů, podejte žádost. Nejde o žádný mimořádný bonus ani politický slib, ale o zákonné právo které už v systému je.
V situaci, kdy průměrný starobní důchod podle údajů ČSSZ přesahuje dvacet tisíc korun, může každé navýšení pomoci pokrýt rostoucí náklady na bydlení či energie. Jeden administrativní krok tak může ve výsledku znamenat víc, než se na první pohled zdá.
Zdroje: cssz.cz, mpsv.cz, czso.cz

