Meteorologové sledují vývoj, který může zamíchat začátkem léta. Tak rychlý obrat si málokdo přeje
Po mimořádně teplém jaru se rýsuje scénář, který může během pár dnů otočit charakter počasí téměř o sto osmdesát stupňů. Synoptici varují, že teploty mohou spadnout klidně o deset stupňů – a začátek léta by tak připomínal spíš aprílové dny než červen.
Podle posledních běhů numerických modelů se nad severem Evropy prohlubuje tlaková níže. Není to zatím nic neobvyklého, jenže její postup může zasáhnout i střed kontinentu. Český hydrometeorologický ústav upozorňuje, že od severozápadu by se mohl nasunout chladnější vzduch. Spolu s ním přeháňky, místy vítr a citelné ochlazení.
Ještě před několika dny přitom teploty na některých místech republiky šplhaly přes 25 °C. Takový skok dolů během krátké doby není příjemný – pro lidské tělo ani pro pole a zahrady. Rychlé střídání vzduchových hmot navíc často otevírá dveře bouřkám, někdy i dost výrazným.
Co může stát za prudkým ochlazením
Ve hře je především tryskové proudění. Silný vítr ve výšce kolem deseti kilometrů, který odděluje teplé a studené vzduchové masy. Když se začne víc vlnit, studený arktický vzduch má snazší cestu na jih. A právě tohle meteorologové teď sledují.
Modely Evropského centra pro střednědobou předpověď počasí naznačují i možnost vytvoření brázdy nízkého tlaku nad střední Evropou. Protáhlá oblast se sníženým tlakem podporuje vznik oblačnosti a srážek, někdy vytrvalých. Pokud se scénář potvrdí, čekalo by nás několik sychravějších dnů za sebou, což na začátku léta nepotěší.
Jak výjimečný je takový teplotní propad
Dlouhodobá data ČHMÚ ukazují, že vpády studeného vzduchu v květnu nebo červnu nejsou žádnou raritou. Co se ale mění, je jejich kolísání. Jednou výrazné ochlazení, pak zase rychlý návrat tepla – výkyvy jsou citelnější než dřív.
Pokles o osm až deset stupňů během dvou dnů sice nepatří k rekordům, v kombinaci s předchozími tropickými hodnotami však působí skoro šokově. Půda, která se rychle prohřála, může po ochlazení hůř držet vláhu. A to je problém hlavně pro citlivější plodiny, někde může dojít i ke zpomalení růstu.
Chladnější vzduch ve vyšších hladinách atmosféry navíc zvyšuje nestabilitu. Studený klesá dolů, teplý stoupá – jednoduchý princip, který ale dokáže rozjet bouřkovou činnost. Lokální přívalové srážky nebo kroupy tak úplně vyloučit nelze, i když plošně by o extrém jít nemělo.
Dopady na zdraví a běžný den
Rychlé změny počasí dávají zabrat hlavně lidem s potížemi se srdcem a tlakem. Prudké ochlazení může vyvolat kolísání krevního tlaku, někdy i únavu nebo bolesti hlavy. Organismus se musí přizpůsobit, a to nejde vždy hladce.
Chladnější start léta pocítí i provozovatelé koupališť nebo pořadatelé venkovních akcí. Stačí pár studených dnů a návštěvnost klesá. Sezona se pak rozbíhá pomaleji, než by si přáli – a návrat tepla všechno hned nedožene.
Může se předpověď ještě změnit?
Výhled na více než pět až sedm dnů dopředu vždy nese určitou nejistotu. Modely počítají s různými variantami a jejich výsledky se mohou lišit. Proto meteorologové sledují takzvané ansámblové předpovědi – více výpočtů najednou, které napoví, jaký trend je pravděpodobnější.
V tuto chvíli to nevypadá, že by ochlazení mělo trvat dlouho. Jakmile se tlaková níže posune dál k východu, mohl by se do střední Evropy vrátit teplejší vzduch od jihozápadu. Otázkou zůstává načasování, a také kolik srážek mezitím spadne.
Pro běžný život z toho plyne jednoduché doporučení: sledovat aktuální výstrahy a podle nich upravit plány. Přechodné měsíce bývají nevyzpytatelné a letošní rok to jen potvrzuje. Stabilní začátek léta není jistota, spíš přání.
Zdroje: chmi.cz, ecmwf.int, weather.com, nasa.gov
