Místo klasických lustrů volí řada lidí jiné osvětlení. Dokáže proměnit byt i s menším rozpočtem
Klasický stropní lustr už dávno nemusí být hlavní hvězdou obýváku. Čím dál víc lidí dává přednost jinému řešení – kombinaci více menších světel, která dohromady vytvoří příjemnější a klidnější atmosféru. A přitom nejde o žádnou investici v řádu desítek tisíc. Často stačí pár dobře vybraných lamp a jednoduché LED pásky.
Designéři mluví o tiché změně, která se v českých bytech děje už několik let. Dříve bývalo běžné jedno silné světlo uprostřed místnosti, dnes se pracuje s různými zdroji v odlišných výškách. Prostor pak nepůsobí tak ploše, naopak je členitější a tak nějak lidský.
Jedno centrální světlo totiž vrhá tvrdé stíny a oči se rychleji unaví. Když se ale zkombinuje stojací lampa, nástěnné svítidlo a třeba i nepřímé osvětlení za nábytkem, místnost se opticky otevře. Navíc vyniknou detaily, které by jinak zůstaly schované.
Vrstvené osvětlení mění atmosféru i proporce místnosti
Odborníci používají pojem vrstvené osvětlení. V praxi to znamená rozdělit světlo do tří částí – základní, pracovní a náladové. Základní světlo slouží k orientaci, pracovní pomáhá třeba při vaření nebo čtení. A pak je tu světlo, které má jediný úkol: navodit atmosféru.
Právě poslední vrstva bývá často podceňovaná, přitom dělá největší rozdíl. Světlo odražené od stěn nebo stropu je měkčí, méně kontrastní. Podle poznatků Harvard Medical School ovlivňuje intenzita i barva světla tvorbu melatoninu, hormonu spánku. Večer je proto lepší sáhnout po teplejším a tlumenějším tónu, tělo se pak snáz uklidní.

LED technologie snižují spotřebu a dávají větší volnost
Velký podíl na změně mají LED zdroje. Oproti klasickým žárovkám mají nižší spotřebu a vydrží násobně déle, což potvrzuje i Mezinárodní energetická agentura. Přechod na LED patří podle ní k nejrychlejším cestám, jak doma ušetřit elektřinu – a bez složitých úprav.
LED pásky se dnes dávají pod horní skříňky v kuchyni, za televizi nebo třeba pod postel. Nezabírají skoro žádné místo a instalace není nijak složitá, i když někdy je lepší si to předem promyslet. Klíčová je teplota chromatičnosti. Teplá bílá (zhruba 2700 až 3000 K) se hodí do obýváku a ložnice, chladnější odstíny spíš do pracovny kde podporují soustředění.
Oblíbené je také stmívání. Možnost upravit intenzitu světla podle situace – od ostrého při úklidu až po tlumené při večerním filmu – dává interiéru úplně jiný rozměr. A cenový rozdíl? Většinou minimální, někdy skoro žádný.

Jak proměnit byt bez velkých stavebních zásahů
Mnoho lidí má obavu z bourání a sekání do zdí. Jenže ve skutečnosti to často není potřeba. Začněte třeba u tmavých rohů, které zůstávají bez povšimnutí. Stojací lampa v rohu dokáže místnost opticky prohloubit, aniž by se cokoli předělávalo.
Dobře fungují i nástěnná světla nad obrazy nebo policemi. Přitáhnou pozornost tam, kam chcete. A roli hrají i materiály – matná stěna světlo rozptýlí jinak než lesklý povrch. Světlé barvy pomáhají odrazu, tmavé ho naopak pohltí, což někdy lidé podcení.
Pokud nechcete utratit moc, držte se tří jednoduchých kroků. Vyměňte hlavní žárovku za teplejší odstín, přidejte jednu stojací lampu a doplňte drobný akcent třeba LED páskem. Náklady se většinou vejdou do několika tisíc korun. Výsledek ale může překvapit – světlo totiž neurčuje jen to, co vidíme, ale i jak se doma cítíme, a to je možná důležitější než samotný nábytek.
Zdroje: harvard.edu, iea.org, svetlo.info, bydleni.idnes.cz

