Do Česka míří vlna tropických veder. Meteorologové varují před třemi dny
Podle meteorologů čeká Česko několik dnů, kdy teploty vystoupají nezvykle vysoko. Hodnoty mohou přesáhnout 34 °C a noci zůstanou tak teplé, že si tělo prakticky neodpočine. Právě tři dny v řadě mají být z hlediska zátěže nejkritičtější.
Český hydrometeorologický ústav upozorňuje, že do střední Evropy proudí od jihu velmi teplý vzduch. Nad naším územím se může držet déle, než bývá obvyklé. Denní maxima tak v nížinách překročí čtyřiatřicítku, místy i víc. A v noci? Teploty často neklesnou pod 20 stupňů, což už je takzvaná tropická noc. Kombinace rozpáleného dne a teplé noci je pro organismus náročná – tělo se nestihne ochladit.
Statistiky ČHMÚ ukazují, že tropických dní za posledních třicet let přibylo. V devadesátých letech jich bývalo pět až sedm za léto, dnes klidně patnáct i víc. Klimatologové to dávají do souvislosti se změnou klimatu i s častějšími blokujícími tlakovými výšemi nad Evropou, které brání proudění chladnějšího vzduchu.
Proč jsou tři dny klíčové
Jednorázový horký den většina lidí zvládne. Potíže přicházejí, když vedro trvá déle než dva dny a noc nepřinese úlevu. Organismus nemá čas regenerovat, únava se sčítá. Riziko přehřátí nebo kolapsu pak roste rychleji, než si mnozí připouští. Nejvíce ohrožení jsou senioři, malé děti a lidé se srdečními či cévními obtížemi.
Státní zdravotní ústav opakovaně zmiňuje, že během vln veder přibývá pacientů s oběhovými problémy. Srdce musí pracovat intenzivněji, aby tělo ochladilo, a bez dostatečného příjmu tekutin se krev stává hustší. Tím se zvyšuje riziko trombózy – tedy vytvoření sraženiny, která ucpe cévu. Následky mohou být vážné.
Tropická noc jako skrytý problém
Noční teploty lidé často podceňují. Jakmile rtuť neklesne pod dvacet stupňů, ochlazování těla je omezené. Spánek bývá neklidný, přerušovaný, někdy až povrchní. Ráno pak přichází únava, podrážděnost a horší soustředění. U lidí ve středním věku, kteří skloubí práci s péčí o rodinu se vyčerpání nasčítá poměrně rychle.
Studie zveřejněné v časopise The Lancet Planetary Health upozorňují, že dlouhé vlny veder zvyšují úmrtnost hlavně ve městech. Beton a asfalt přes den teplo pohltí a v noci ho pomalu vracejí zpět do okolí. Vzniká tak efekt městského tepelného ostrova, rozdíl oproti okolní krajině může být i několik stupňů.
Do toho se mohou přidat bouřky z tepla. Vznikají rychlým výstupem přehřátého vzduchu do vyšších vrstev atmosféry a mívají prudký průběh. Krátký, ale vydatný déšť, kroupy nebo silné nárazy větru nejsou výjimkou.
Jak minimalizovat zdravotní rizika
Lékaři doporučují přizpůsobit denní režim počasí. Základem je pitný režim – dospělý člověk by měl během horkých dnů vypít alespoň dva až tři litry tekutin, nejlépe vody nebo neslazeného čaje. Alkohol či nadbytek kávy naopak odvodňují, i když to tak na první pohled nemusí působit.
- omezit fyzickou námahu mezi 11. a 16. hodinou
- větrat brzy ráno a pozdě večer, přes den spíše zastínit okna
- nosit lehké světlé oblečení
- zkontrolovat starší členy rodiny, jestli pijí dostatek tekutin
Pocit žízně se navíc objevuje se zpožděním. Když ho člověk zaznamená, může už být lehce dehydratovaný – a to není dobré podceňovat.
Vedro a pracovní výkon
Extrémní teploty se promítají i do pracovního výkonu. Evropská agentura pro životní prostředí uvádí, že při teplotách nad 30 stupňů produktivita citelně klesá, zejména u fyzicky náročných profesí. Zaměstnavatelé by měli zvážit úpravu pracovní doby nebo častější přestávky, zákoník práce ostatně mluví jasně o povinnosti zajistit bezpečné podmínky.
Zemědělci sledují předpovědi s napětím. Horko bez deště půdu rychle vysuší a rostliny se dostávají do stresu, což zpomaluje růst i tvorbu plodů. Pokud by vlna trvala déle, může se to projevit i na cenách některých plodin. Nadcházející tři dny tedy nejsou jen nepříjemností – představují zdravotní i ekonomickou zátěž, kterou není radno brát na lehkou váhu.
Zdroje: chmi.cz, szu.cz, eea.europa.eu, thelancet.com
