Češi ruší túje podél plotu. Nahrazují je keře, které vypadají lépe i v zimě
Túje dlouhá léta lemovaly české zahrady jako symbol soukromí. Teď ale z pozemků rychle mizí. Majitelé domů hledají pestřejší, odolnější a na údržbu méně náročné alternativy, které zahradu oživí i během zimy.
Zahradní architekti potvrzují, že zájem o monokultury z tújí v posledních letech citelně klesá. Důvod je prostý. Stromy často trpí suchem, hnědnou a při napadení škůdci se problém šíří rychle po celé řadě. Navíc vytvářejí jednolitou zelenou stěnu bez proměny během roku.
Podle dat Českého statistického úřadu roste spotřeba okrasných keřů rychleji než prodej jehličnanů určených na živé ploty. Zahrady se tak postupně mění z neproniknutelných bariér na živý prostor, který má barvu, strukturu i plody pro ptáky.
Proč túje ztrácejí popularitu
Túje sice rychle přirůstají a dobře cloní, jenže jejich kořeny sahají mělce. V období sucha proto bez pravidelné zálivky strádají. Když voda chybí, začnou hnědnout od středu a vzpamatovávají se opravdu dlouho. V hustých stěnách se navíc drží vlhkost, což nahrává houbovým chorobám.
Problémem je i jednotvárný vzhled. Zahrada pak působí celý rok skoro stejně, bez větší změny. V zimě sice zůstává zelená, ale chybí květy, plody nebo barevné listí. Moderní přístup přitom přeje druhové pestrosti, která dává prostor hmyzu i ptactvu a zahrada díky ní není tak trochu mrtvá kulisa.
Keře, které dávají zahradě nový rozměr
Místo souvislé řady tújí dnes lidé častěji volí směs různých keřů, opadavých i stálezelených. Často padne volba na ptačí zob. Snáší řez bez větších potíží, rychle houstne a plot z něj působí přirozeněji než přísná jehličnatá stěna. Na podzim listy lehce zežloutnou a mezi nimi zůstanou tmavé bobule, které vydrží i část zimy.
Oblibu si znovu získává také muchovník. Na jaře je obsypaný drobnými bílými květy, v létě nabídne sladké plody a s příchodem podzimu se vybarví do červena až oranžova. V zimě sice opadá, ale jeho jemně větvená silueta má své kouzlo. Podobně působí dřín obecný — kvete velmi brzy, někdy už na konci zimy, a v době kdy ještě skoro nic jiného nekvete poskytne pyl.
Kdo chce zachovat soukromí i přes zimu, sáhne po stálezelených druzích. Třeba bobkovišeň vytvoří hustou clonu s lesklými listy, cesmína zase přidá nápadné červené plody. Směs více druhů navíc snižuje riziko, že případná choroba nebo škůdce zničí celý plot najednou, a zahrada tím získá větší ekologickou stabilitu.
- větší odolnost vůči suchu
- barevnější proměny během roku
- lepší podmínky pro ptáky a opylovače
Jak změnu naplánovat, aby plot fungoval celý rok
Odborníci radí nevysazovat jeden jediný druh v dlouhé, přísné linii. Lepší je střídat skupiny keřů po několika kusech, klidně nepravidelně. Výsledek působí uvolněněji a když se objeví choroba, nezasáhne všechno. Je potřeba myslet i na to, jak vysoké a široké rostliny budou za pár let — některé keře se rozrostou víc, než se na první pohled zdá.
Při nákupu se vyplatí sledovat, zda je druh vhodný na slunce nebo spíš do polostínu. Každé stanoviště má svá specifika. V chudší půdě pomůže kompost, případně mulčování, tedy vrstva kůry či jiného organického materiálu, která drží vlhkost a brání přehřívání půdy.
Proměna živého plotu není jen otázkou vzhledu. Pestřejší výsadba dokáže lépe zadržet vodu, omezit přehřívání pozemku a nabídnout úkryt hmyzu i ptákům. Když dnes někdo nahradí túje promyšlenou kombinací keřů, nezíská jen jiný plot. Vznikne prostor, který žije po celý rok a reaguje na střídání ročních období, i když to někdy znamená víc práce na začátku.
Zdroje: czso.cz, zahradnictvi.cz, ireceptar.cz, naszahrada.cz
